Únava a mozková mlha. Vědci popsali hlavní podoby postcovidového syndromu

Miliony lidí po celém světě se stále potýkají s dlouhodobými následky způsobenými covidem-19. Zdravotní potíže totiž mohou přetrvávat týdny až měsíce a podle nejnovějších odhadů jimi trpí 10-20 % lidí, kteří infekci prodělali. Dosud nejrozsáhlejší studie svého druhu popsala nejen hlavní podoby postcovidového syndromu, jak se zmíněný stav označuje, ale zaměřila se i na rizikové faktory, vliv očkování nebo dopad takzvaného dlouhého covidu na každodenní život.

Zdroj: Canva.com

Vědci z Oxfordské univerzity analyzovali údaje více než 172 tisíc lidí, z nichž přes 43 tisíc mělo laboratorně potvrzený covid-19. Studie kombinovala údaje z elektronických zdravotních záznamů s podrobnými dotazníky. 

Výzkumníci identifikovali deset nejvýraznějších příznaků a rozdělili je do čtyř typů, které představují hlavní podoby postcovidového syndromu.

První z nich se označuje jako ENT typ (asi 30 % případů) a zahrnuje poruchy čichu, chuti a sluchu. Kardiopulmonální typ (10 %) se projevuje dušností, bušením srdce při změně polohy a tlakem či tíhou na hrudi. Třetí – neurologický typ (24 %) způsobuje potíže s mluvením a takzvanou „mozkovou mlhu“, tedy stav, kdy má člověk problémy se soustředěním, pamětí a jasným myšlením. Poslední skupina příznaků je z hlediska počtu případů nejrozsáhlejší (38 %) a vyznačuje se dlouhodobou a méně intenzivní únavou.

Největší riziko postcovidového syndromu měli pacienti s těžkým průběhem onemocnění nebo opakovanou nákazou. Mezi rizikové faktory patřila obezita a chronická onemocnění. Mladší osoby častěji trpěly neurologickými potížemi a únavou, zatímco starší muži poruchami čichu a chuti. Očkování, zvláště posilující dávka, riziko dlouhého covidu výrazně snižovalo. 

Postcovidový syndrom má podle studie zásadní dopad na každodenní život. Lidé ztrácejí schopnost soustředit se, hůře zvládají běžné úkoly a péči o domácnost. Jako nejvíce omezující se ukázala neurologická a kardiopulmonální forma, přičemž jejich kombinace má velmi závažný dopad na fyzické i duševní zdraví.

Zjištění mohou významně pomoci lékařům v praxi. Díky rozpoznání čtyř odlišných podtypů dlouhého covidu mohou totiž nejen přesněji diagnostikovat konkrétní formu onemocnění, ale také nabídnout cílenou léčbu, jako jsou dechová cvičení pro kardiopulmonální typ nebo kognitivní trénink u neurologických obtíží. Studie zároveň potvrzuje, že očkování (zejména posilující dávky) spolu se zdravým životním stylem představují nejúčinnější prevenci proti dlouhodobým následkům.

Zdroj: Wang, Y., Alcalde-Herraiz, M., Güell, K. L., Chen, L., Mateu, L., Li, C., Ali, R., Wareham, N., Paredes, R., Prieto-Alhambra, D., & Xie, J. (2025). Refinement of post-COVID condition core symptoms, subtypes, determinants, and health impacts: A cohort study integrating real-world data and patient-reported outcomes. eBioMedicine, 111, 105493.

PŘEJÍT NA PUBILKACI