AI a duševní zdraví. Konverzační chatbot pomohl studentům s příznaky úzkosti. Co na to odbornice?
Specializovaný AI chatbot v novém výzkumu zmírnil úzkost účinněji než skupinová terapie a výrazněji přispěl i ke zlepšení psychické pohody a spokojenosti se životem. U deprese byly výsledky podobné jako u terapie ve skupině. Skutečné dopady podobných nástrojů je ale potřeba dál zkoumat. Výsledky studie i vliv technologií na duševní zdraví komentuje profesorka psychologie.
Průběh studie
Studie sledovala 995 izraelských vysokoškoláků s průměrným věkem 23 let potýkajících se s psychickými obtížemi. Lidé se závažným psychickým onemocněním byli ze studie vyloučeni.
Účastníci byli rozděleni do tří skupin:
Skupina se specializovanou AI platformou: Po dobu 12 týdnů využívala AI chat určený pro podporu duševního zdraví. Platforma měla bezpečnostní mechanismy pro rozpoznání akutního rizika a v případě potřeby mohla zapojit klinika. Účastníci si s chatbotem v průměru vyměnili 18 zpráv týdně a strávili komunikací asi 83 minut.
Skupinová terapie: Ve skupině cca 20 lidí docházelo po dobu 12 týdnů na 90minutová sezení pod vedením psychologů. Program obsahově vycházel z obdobných terapeutických principů jako u skupiny s AI.
Kontrolní skupina: Nedostávala v průběhu studie žádnou cílenou podporu.
Co výzkumníci sledovali?
Výzkumníci sledovali změny v příznacích úzkosti, deprese a posttraumatické stresové poruchy (PTSD), která může vzniknout po prožitém traumatu. Zajímala je i celková psychická pohoda a spokojenost se životem. Účastníci vyplňovali sebehodnotící dotazníky a nešlo tedy o hodnocení jejich stavu odborníkem.
Výsledky
Úzkost, psychická pohoda a spokojenost se životem: Ve skupině s AI došlo k většímu snížení příznaků úzkosti a zlepšení psychické pohody i zvýšení spokojenosti se životem než ve skupinové terapii i v kontrolní skupině.
Deprese: AI i skupinová terapie vedly k většímu snížení příznaků než kontrolní skupina. Rozdíl mezi nimi nebyl významný.
PTSD: Významné rozdíly se mezi skupinami neprojevily.
📩 Líbí se Vám články na Vědou ke zdraví?
Odebírejte náš newsletter Kompas ke zdraví.
Jednou za měsíc Vám pošleme výběr nejčtenějších článků.
Jak chápat výsledky?
Možným vysvětlením úspěchu AI nástroje jsou jeho výhody oproti terapii probíhající ve skupině. Program byl oproti skupinovým setkáním dostupný neustále. Na rozdíl od terapeuta se chatbot také mohl po celou dobu soustředit jen na jednoho člověka. Zároveň při jeho používání účastníci nemuseli mít pocit, že je ostatní jakkoli hodnotí. Studie však tyto mechanismy přímo neprokazuje.
Účastníci vnímali AI jako podobně vřelou a profesionální jako lidské terapeuty. Tento pozitivní dojem šel ruku v ruce s tím, že aplikaci víc používali a cítili se lépe. Zda za zlepšením stál právě tento dobrý vztah k chatbotovi, nebo naopak lidé hodnotili AI lépe prostě proto, že už se cítili lépe, však samotná data nedokážou potvrdit.
Omezení studie
Po třech měsících už ve studii nepokračovala asi třetina účastníků, takže si u dlouhodobých výsledků nemůžeme být tak jistí. Ve skupině s AI ale klesl zájem o psychoterapii. Může to znamenat, že se lidé po zlepšení cítili lépe. Hrozí však také, že někteří zůstanou jen u AI, i když by potřebovali odbornou pomoc.
Dva autoři se zmínili o svých finančních vazbách na společnost, která AI platformu poskytovala.
Závěrem: AI a duševní zdraví
Studie ukazuje, že speciálně vytvořená AI může některým mladým lidem nabídnout dostupnou podporu. Neznamená to ale, že AI může nahradit psychologa nebo psychoterapii. Spíše může sloužit jako doplněk odborné péče nebo jako pomoc v začátcích. Je ale potřeba dál zkoumat její bezpečnost či dlouhodobé účinky.
Pohled profesorky Hany Přikrylové Kučerové
Výsledky studie a využití technologií v péči o duševní zdraví komentuje prof. PhDr. Hana Přikrylová Kučerová, Ph.D. z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Kde hrozí největší rizika?
Podle odbornice může člověk platformě začít příliš důvěřovat a přisuzovat jí schopnosti, které ve skutečnosti nemá. „AI může například situaci nesprávně vyhodnotit, nabídnout nevhodnou radu nebo nedostatečně rozpoznat, že se člověk nachází v závažné psychické krizi,“ varuje. Důležitým rizikem je také možnost, že používání chatbota povede k odkládání odborné pomoci, a rizika spojená se sdílením citlivých dat.
Specializovaná AI vs. běžný nástroj jako ChatGPT
Výzkum neověřoval obecné nástroje, ale pouze jeden specializovaný systém v přesně vymezených podmínkách. „Běžně dostupný univerzální chatbot může člověku pomoci například utřídit si myšlenky, vysvětlit psychologický pojem, nabídnout jednoduché techniky zvládání stresu nebo ho nasměrovat k další pomoci. Neměli bychom ho ale považovat za psychologa ani za nástroj, který dokáže spolehlivě diagnostikovat či léčit a nést za péči profesionální odpovědnost,“ zdůrazňuje profesorka. Zvláštní opatrnost je podle ní na místě u závažných nebo dlouhodobých potíží a v krizových situacích.
„AI může být jedním z míst, kde člověk podporu začne hledat, neměla by však být automaticky místem, kde hledání odborné pomoci skončí,“ shrnuje profesorka Hana Přikrylová Kučerová.
📩 Dočetli jste až sem?
Odebírejte náš newsletter Kompas ke zdraví.
Jednou za měsíc Vám pošleme výběr nejčtenějších článků.
Zdroj: Shoshani, A., Gurfinkel, B., Kor, A., Ben-Haim, Y., Kanarek, O., Segev, R., Shafir, O., & Arbel, R. (2026). Efficacy of a conversational AI agent for psychiatric symptoms and digital therapeutic alliance. JAMA Network Open, 9(4), e266713.
Komentáře