Souvisí používání umělé inteligence s depresivními příznaky? Nová studie potvrzuje souvislost mezi použitím této technologie a psychickým zdravím. K AI nástrojům je vhodné přistupovat s rozumem, není však nutné je démonizovat.

Mnoho lidí vnímá psychoterapii v léčbě deprese jako pouhou psychickou podporu. Kognitivně-behaviorální terapie však cíleně pracuje se změnou myšlení. Díky této formě psychoterapie jsou v mozku pozorovány změny v objemu tkáně, která je důležitá pro zpracování emocí.

Pohyb prospívá nejen našemu tělu, ale také psychice. Zapojením pravidelné fyzické aktivity do svého života můžete zmírnit příznaky deprese i úzkosti. Cvičení tak může být užitečným pomocníkem v boji proti depresi a úzkosti.

Vliv sociálních sítí na duševní zdraví nelze vnímat černobíle. Ačkoliv týdenní digitální detox prokazatelně snižuje úzkost, pro mnoho dospívajících představují platformy také důležitý zdroj sociální opory.

Jak obrazovky ovlivňují vývoj batolat? Časté sledování videí v prvních dvou letech zvyšuje riziko smyslových potíží. Odborníci však uklidňují, že mozek je plastický, a negativní dopady se dají zvrátit pomocí pohybu a aktivní hry.

Jak virtuální realita pomáhá léčit psychické nemoci? Pacienti si vyzkoušeli bojové situace i jógu na Měsíci

Na sociálních sítích se často šíří mýty o ADHD. Odborníci vysvětlují příznaky a upozorňují, že zavádějící videa mohou vést k mylné sebediagnostice.

Léčba deprese psychedeliky, jako jsou psilocybin či ketamin, přináší naději pacientům s depresí. Studie ukazují rychlé a dlouhotrvající zmírnění příznaků deprese.

Mobil, tablet nebo počítač před spaním – pro mnohé každovečerní rutina, která ale může stát mezi námi a kvalitním odpočinkem. Nové studie ukazují, že večerní používání elektroniky souvisí s kratším a horším spánkem.

Celosvětově se dospívající stále častěji potýkají s duševními obtížemi, přičemž dostupnost psychologické péče zůstává omezená – čekací doby jsou dlouhé a služeb je nedostatek. Proto se hledají nové, dostupnější způsoby, jak péči zajistit. Jak pomáhá dospívajícím online terapie?

V posledních letech se často mluví o možnosti využití halucinogenů při léčbě duševních onemocnění. Pokud se ale tyto látky užívají mimo lékařský dohled, mohou vyvolat vážné nežádoucí účinky – například psychózu. Předchozí výzkumy zkoumající souvislost mezi halucinogeny a schizofrenií měly většinou jen malý počet účastníků nebo se opíraly pouze o výpovědi lidí, ne o lékařská data. Nová rozsáhlá studie z Kanady však využila zdravotní záznamy více než 9 milionů lidí ve věku 14–6

Psychoterapie může pomoci s chronickou bolestí zad. Studie ukazuje, že mindfulness i kognitivně behaviorální terapie zmírňují bolest a snižují potřebu léků. Ulevit si tak lze i bez silných opioidů.

Studie z USA ukazuje, že legalizace konopí vede k nárůstu intoxikací a poruch užívání, zejména u žen a lidí ve věku 36–44 let. Výsledky mohou ovlivnit debatu o dopadech legalizace na zdravotní a finanční zátěž systému.

3 letá studie sledovala vývoj kognitivních funkcí a psychického zdraví pacientů po COVID-19. Výsledky ukázaly, že 75 % účastníků trpělo mírnou depresí, 54 % úzkostí, 62 % únavou a 52 % zaznamenalo subjektivní pokles kognitivních schopností. Tyto parametry se navíc zhoršovaly v čase.

Časté údery do hlavy mohou vést k CTE. Ukázalo se že hráči, kteří se považují za postižené CTE, často vykazují sebevražedné sklony.

Program ImPuls ukázal, že pohyb dokáže doplnit léčbu deprese, insomnie i třeba PTSD.