Vliv sociálních sítí na duševní zdraví mládeže? Detox pomáhá, ale problém je složitější
- Klára Homolová
- 17. 4.
- Minut čtení: 4
Duševní zdraví mládeže se dlouhodobě zhoršuje a časová shoda s rozšířením sociálních sítí vede některé k názoru, že platformy jako Instagram či TikTok jsou hlavními viníky. Vědci sice jejich možný škodlivý vliv nezpochybňují, zároveň ale upozorňují, že ukvapené závěry nejsou na místě a že sociální média mohou přinášet i pozitiva.
Sociální sítě jsou dnes běžnou součástí života mladé generace, která je zároveň zvlášť citlivá na rozvoj psychických onemocnění. Stále častěji se tak diskutuje o tom, jaký vliv mají tyto platformy na duševní zdraví mladých. A to zejména v době, kdy mezi nimi narůstá výskyt depresí, úzkostí i sebepoškozování.
Téma však provází řada mýtů a zjednodušení a diskuse se často vede černobíle. Podle vědců však sociální sítě nejsou zlem, kterého je potřeba se okamžitě zbavit, ani nevinnou zábavou bez skutečných dopadů. Co vyplývá z nedávných studií?
Detox snižuje úzkost i depresi
Pauzu od sociálních sítí si dnes asi umí představit jen málokdo. Výzkumníci se přesto rozhodli zjistit, jak omezení sociálních médií ovlivňuje duševní zdraví mladých dospělých ve věku 18–24 let. Výsledky byly velmi slibné. Po týdenním detoxu u účastníků klesly příznaky úzkosti o 16 % a deprese o téměř 25 %. Omezení přitom pomohlo zvlášť těm se silnějšími depresivními projevy.
📩 Líbí se Vám tento článek?
Odebírejte náš newsletter.
Jednou za měsíc Vám pošleme výběr nejčtenějších článků.
Hlavním problémem nemusí být čas
Často se předpokládá, že hlavním problémem je samotný čas strávený na sociálních sítích. Výzkumníci ale naznačují, že důležitější je způsob jejich používání. Omezení času tak může prospět hlavně tím, že snižuje prostor pro srovnávání s ostatními a dalším aktivitám negativně ovlivňujícím duševní zdraví.
Jaké negativní vlivy sociálních sítí popisuje prof. Hana Přikrylová Kučerová z Psychologického ústavu FF MU?
SOCIÁLNÍ SROVNÁVÁNÍ: Mladí lidé jsou vystaveni idealizovaným obrazům života druhých, což může vést k pocitům nedostatečnosti.
KYBERŠIKANA: Může být pro oběti velmi zatěžující, protože probíhá nepřetržitě a často před velkým publikem.
TYP OBSAHU: Například obsah zaměřený na extrémní ideály vzhledu, poruchy příjmu potravy nebo sebepoškozování může zvyšovat psychickou zranitelnost.
PASIVNÍ POUŽÍVÁNÍ SÍTÍ (= dlouhé sledování obsahu bez aktivní interakce): Právě tento způsob používání bývá častěji spojen s negativními dopady na psychickou pohodu.
Často se také zapomíná na to, že sociální platformy nejsou neutrální prostředí. Jsou navržené tak, aby udržely pozornost uživatelů co nejdéle, a proto mohou mladým lidem opakovaně nabízet obsah, který vyvolává silné emoce nebo podporuje srovnávání s ostatními, upozorňuje prof. Přikrylová Kučerová.
Sítě v raném dospívání zvyšují příznaky deprese
Souvislost s depresí a sociálními sítěmi popsali také autoři studie, kteří tři roky sledovali děti v rané pubertě. Jejich výzkum ukázal, že pokud děti ve věku 9 až 10 let trávily více času na sítích, zvýšily se u nich později depresivní příznaky.
Autoři zároveň vyvrátili předpoklad, že by děti s již existujícími depresivními projevy začínaly sociální sítě používat více. Výsledky tak naznačují, že směr vztahu může vést právě od intenzivnějšího používání sítí k pozdějším psychickým obtížím, nikoli naopak.
Tipy, jak obezřetně používat sociální sítě podle psycholožky prof. Přikrylové Kučerové?
⏱️ Jedním z praktických doporučení je nastavit si rozumné časové limity, aby sociální sítě nenahrazovaly spánek, pohyb nebo osobní kontakt s lidmi.
⚠️ Velmi důležité je také uvědomovat si, jaký obsah sledujeme. Pokud člověk zjistí, že určitý typ obsahu v něm vyvolává negativní pocity, je vhodné ho omezit.
💬 Dalším užitečným krokem může být aktivní používání sítí – tedy komunikace s přáteli nebo sdílení vlastních zájmů – namísto dlouhého pasivního sledování.
👥 A v neposlední řadě je důležité, aby mladí lidé měli silné offline vztahy a aktivity, které jim poskytují oporu a pocit smyslu.
Pozitivní stránka sociálních sítí
Bylo by však špatně domnívat se, že sociální platformy duševnímu zdraví mládeže jen škodí. Odborníci se totiž shodují, že platformy mohou mít také pozitivní vliv. Uživatelům totiž umožňují rozvíjet jejich kreativitu, získávat nové znalosti a především udržovat kontakt s přáteli a budovat vzájemné vztahy. Dle prof. Přikrylové Kučerové mohou sociální sítě fungovat také jako zdroj podpory a informací o duševním zdraví.
Právě tuto funkci platforem vyzdvihla i další studie. Její autoři zkoumali téměř 200 tisíc dětí ve věku 11 až 15 let a zjistili, že ty, které sítě využívaly nejčastěji, měly díky pravidelným interakcím jako jsou lajky, zprávy či komentáře zároveň nejvyšší pocit sounáležitosti se svými přáteli i spolužáky. Platilo to však pouze pro děti, u nichž se v souvislosti s používáním sítí neprojevovaly závažnější psychické či jiné obtíže. Výzkumníci tak netvrdí, že jsou sociální sítě automaticky prospěšné. Poukazují ale na to, že mohou přinášet užitek do té míry, dokud nezačnou způsobovat problémy.
Závěrem
Současné výzkumy připouštějí, že sociální sítě mohou mít negativní dopad na duševní zdraví dětí a dospívajících. Dle odborníků jim však nelze přičítat celou krizi psychického zdraví mladé generace. Upozorňují také na pozitivní sociální funkci platforem.
Sociální sítě samy o sobě nejsou ani dobré, ani špatné. Rozhodující je především to, jak je mladí lidé používají, jaký obsah sledují a jakou podporu mají ve svém okolí, uzavírá prof. Přikrylová Kučerová.
Zdroje:
Boniel-Nissim, M., Van Den Eijnden, R. J., Furstova, J., Marino, C., Lahti, H., Inchley, J., Šmigelskas, K., Vieno, A., & Badura, P. (2021). International perspectives on social media use among adolescents: Implications for mental and social well-being and substance use. Computers in Human Behavior, 129, 107144.
Calvert, E., Cipriani, M., Dwyer, B., Lisowski, V., Mikkelson, J., Chen, K., Flathers, M., Hau, C., Xia, W., Castillo, J., Dhima, A., Ryan, S., & Torous, J. (2025). Social media detox and youth mental health. JAMA Network Open, 8(11), e2545245.
Nagata, J. M., Otmar, C. D., Shim, J., Balasubramanian, P., Cheng, C. M., Li, E. J., Al-Shoaibi, A. a. A., Shao, I. Y., Ganson, K. T., Testa, A., Kiss, O., He, J., & Baker, F. C. (2025). Social media use and depressive symptoms during early adolescence. JAMA Network Open, 8(5), e2511704.
The Lancet Psychiatry Commission on youth mental health. (2024).
The Lancet. (2024). Unhealthy influencers? Social media and youth mental health. The Lancet, 404(10461), 1375.
Komentáře