Nejčastější mýty o ADHD nejen na sociálních sítích
- Přispěvatel
- 10. 10.
- Minut čtení: 3
ADHD patří mezi nejdiskutovanější témata na sociálních sítích. Videa označená #ADHD na TikToku dosahují milionů zhlédnutí, přesto více než polovina z nich obsahuje zavádějící informace. Podívejme se na nejčastější mýty, které o této diagnóze kolují.
Vědci zjistili, že jen jedno z pěti videí o ADHD na TikToku pochází od odborníka. Není divu, že se tak rychle šíří mýty o ADHD. Na šest nejčastějších jsme se podívali s profesorkou psychologie Hanou Přikrylovou Kučerovou z Masarykovy univerzity.
Mýtus 1: ADHD mají jen děti.
Odhaduje se, že až polovina dětí má projevy ADHD i v dospělosti jen v jiné podobě. Namísto hyperaktivity převažují potíže s organizací, pozorností či emoční regulací.
Mýtus 2: ADHD znamená jen „neposednost“.
Hyperaktivita je jen jedna z možných složek ADHD. Mnoho lidí má tzv. „nepozorný“ typ, kde převládá roztržitost, zapomínání nebo problémy s dokončováním úkolů - bez viditelné hyperaktivity.
Mýtus 3: ADHD je výmluva pro špatné chování nebo lenost.
ADHD je neurovývojová porucha s biologickým základem. Nejde o projev slabé vůle. Lidé s ADHD často vynakládají mnohem více energie na zvládání běžných úkolů než jejich vrstevníci.
Mýtus 4: ADHD vzniká kvůli špatné výchově nebo příliš častému používání tabletů, mobilů a sociálních sítí.
Výchovné prostředí a moderní technologie mohou projevy ADHD zhoršit nebo naopak zmírnit, ale hlavní příčina je genetická a neurobiologická, nikoliv výchovná.
Mýtus 5: Každý, kdo se někdy nesoustředí, má ADHD.
Běžná roztržitost nebo únava se od ADHD liší intenzitou, četností a dopadem na každodenní fungování. Diagnózu lze stanovit pouze odborným vyšetřením.
Na TikToku se příznaky ADHD často prezentují nepřesně a zaměňují se s úzkostí, depresí či běžným zapomínáním. Až 95 % videí navíc opomíjí informaci, že ne všechny příznaky se projevují u každého člověka s ADHD a naopak, že některé z příznaků se mohou objevit i u zdravých lidí.
Mýtus 6: Léky na ADHD se předepisují „na počkání“ a jde o nebezpečné stimulanty.
Farmakoterapie se volí pečlivě až po komplexní diagnostice a často se kombinuje s psychoterapií a dalšími podpůrnými opatřeními. Při správné léčbě jsou přínosy obvykle vyšší než rizika.
Jaký je tedy závěr?
ADHD je komplexní téma a krátká videa na sociálních sítích ho nemohou plně vystihnout. Odborníci varují, že zavádějící obsah může způsobit, že lidé budou považovat běžné chování za nemoc a sami si chybně stanoví diagnózu.
„Zavádějící obsah může u uživatelů vyvolat pocit, že s nimi „něco není v pořádku“, i když se jedná o zcela běžné projevy. Tím roste úzkost a nejistota. U některých lidí se rozvine i tzv. „cyberchondrie“, tedy nadměrné vyhledávání a přisuzování si diagnóz. To může oddalovat vyhledání odborné pomoci nebo naopak vést k jejímu nadměrnému využívání.” říká prof. Hana Přikrylová Kučerová.
Je tedy důležité čerpat informace z ověřených zdrojů a v případě podezření na ADHD se obrátit na odborníky, nikoliv spoléhat na krátká videa na sociálních sítích.
Zdroje:
De Vries, W., Batstra, L., & Van Assen, A. (2025). Exploring Concept Creep: Youth’s portrayal of ADHD on TikTok. SSM - Mental Health, 100489.
Karasavva, V., Miller, C., Groves, N., Montiel, A., Canu, W., & Mikami, A. (2025). A double-edged hashtag: Evaluation of #ADHD-related TikTok content and its associations with perceptions of ADHD. PLoS ONE, 20(3), e0319335.
Yeung, A., Ng, E., & Abi-Jaoude, E. (2022). TikTok and Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder: A Cross-Sectional Study of Social Media Content Quality. The Canadian Journal of Psychiatry, 67(12), 899–906.
Komentáře