Psychoterapie mění mozek: co ukazuje nová studie o depresi
- Michaela Majerechová
- před 18 hodinami
- Minut čtení: 3
Mnoho lidí vnímá psychoterapii v léčbě deprese jako pouhou psychickou podporu. Kognitivně-behaviorální terapie však cíleně pracuje se změnou myšlení. Díky této formě psychoterapie jsou v mozku pozorovány změny v objemu tkáně, která je důležitá pro zpracování emocí.
Co se s mozkem děje při depresi?
Depresivní porucha není jen o pocitu smutku. Na snímcích mozku depresivních pacientů je často vidět úbytek tkáně v oblastech zodpovědných za emoce a paměť (tzv. šedé hmoty). Tato změna může způsobovat potíže s prožíváním radosti, zvládáním stresu nebo schopností pojmenovat vlastní pocity. Nové vědecké důkazy však potvrzují, že psychoterapie mění mozek a pomáhá tyto biologické změny zvrátit.
Koho vědci sledovali?
Vědci sledovali 30 pacientů s depresí, kteří podstoupili 20 terapeutických sezení. Před zahájením terapií a po jejich ukončení byli pacienti podrobeni magnetické rezonanci, kde byl jejich mozek zaznamenán. Tyto výsledky vědci poté porovnali se skupinou zdravých lidí.
Výzkumníci pomocí statistiky očistili výsledky od vlivu antidepresiv, které brala téměř třetina sledovaných. Tímto krokem vyloučili, že by změny nastaly pouhým vlivem užívaných léků. Přestože vědci u pacientů zaznamenali pozitivní změny, které s terapií souvisejí, nemohou vyloučit ani vliv dalších faktorů, jako je přirozený vývoj nemoci.
"Silnou stránkou studie je, že sledovala pacienty před terapií i po ní a probíhala v běžné klinické praxi, nikoli v umělých laboratorních podmínkách. Díky tomu mají výsledky větší blízkost reálnému životu. Studie také přináší zajímavý poznatek: změny v mozku nesouvisely ani tak s celkovým ústupem deprese, ale spíše se zlepšením schopnosti rozpoznávat vlastní emoce. To podporuje dnešní pohled na depresi jako na složitou poruchu, kde se neuzdravuje „jedno centrum v mozku“, ale postupně se mění různé psychické procesy," okomentovala studii profesorka psychologie Hana Přikrylová Kučerová z Masarykovy univerzity.
Proměny mozku vlivem psychoterapie
V mozku pacientů po terapii došlo k několika změnám. Snímky odhalily, že pacienti měli před léčbou méně šedé hmoty v oblasti důležité pro zpracování emocí. Nárůst šedé hmoty, který byl zaznamenán po terapii, nesouvisel přímo s celkovým zlepšením deprese, ale především se schopností rozpoznávat vlastní emoce, která je klíčová. K pozitivním změnám došlo i v paměťovém centru (hipokampu), které hraje roli nejen při učení, ale i regulaci nálady.
A znamená tedy víče šedé hmoty lepší zvládání emocí? Podle profesorky Přikrylové Kučerové ne automaticky.
"Velmi důležité je, že mozkové změny se nerovná okamžité funkční zlepšení. Korelace byly malé, změny mohou být pouze biologickým doprovodem učení. Lze to přirovnat k hudebníkovi: změna mozku ukazuje, že trénink probíhá, ale sama o sobě negarantuje mistrovství."
📩 Zajímají vás podobné články?
Odebírejte náš newsletter Kompas ke zdraví.
Jednou za měsíc Vám pošleme výběr nejčtenějších článků.
Neočekávané změny
Výzkum přinesl i další překvapivá zjištění. Zatímco se přední část hipokampu během terapie zvětšila, zadní část se zmenšila. Vědci se domnívají, že by to mohlo souviset se stárnutím či působením složitějších procesů v mozku. To nám připomíná, jak složitý mozek je.
"Celkově lze studii hodnotit jako kvalitní a povzbudivý krok ve výzkumu psychoterapie. Ukazuje, že psychologická léčba není jen „rozhovor“, ale může být spojena s reálnými biologickými změnami v mozku. Zároveň ale připomíná, že vztah mezi změnami mozku a psychickým uzdravením je složitý a věda jej teprve postupně odhaluje," zhodnotila studii profesorka Přikrylová Kučerová.
Proč jsou zjištění důležitá pro nás všechny?
Výsledky studie jsou povzbudivé nejen pro pacienty bojující s depresí, ale i pro všechny, kteří psychoterapii navštěvují nebo o ní uvažují. Mozek je tvárný a psychoterapie dokáže měnit jeho strukturu. Kognitivně-behaviorální terapie tak představuje účinný nástroj, který pomáhá navrátit mozek zpět do formy. Profesorka Přikrylová Kučerová však dodává, že je důležité výsledky nepřeceňovat.
"Výzkum pracoval s poměrně malým počtem pacientů a chyběla skupina depresivních lidí bez terapie, takže nelze s jistotou říci, že všechny změny způsobil právě a jen terapeutický proces. Navíc samotné zvětšení objemu šedé hmoty automaticky neznamená, že člověk bude v každodenním životě lépe fungovat. Jde spíše o známku toho, že se mozek během léčby učí a přizpůsobuje."
Zdroj: Zwiky, E., Borgers, T., Klug, M., König, P., Schöniger, K., Selle, J., Küttner, A., Brunner, L., Leehr, E. J., Dannlowski, U., Enneking, V., & Redlich, R. (2025). Limbic gray matter increases in response to cognitive-behavioral therapy in major depressive disorder. Translational Psychiatry, 15(1), 301.
Komentáře