Jak virtuální realita pomáhá léčit psychické nemoci? Pacienti si vyzkoušeli bojové situace i jógu na Měsíci

Moderní technologie neustále posouvají možnosti současné medicíny včetně péče o duševní zdraví. Jedním z inovativních přístupů, který si v léčbě psychických nemocí získává stále větší pozornost, je virtuální realita (VR), která nabízí možnost pracovat s duševními obtížemi pomocí realistických a bezpečných simulací.

Zdroj: Canva.com

Virtuální realita jako bezpečný nástroj pro léčbu duševních nemocí

Cílem virtuální reality je vytvořit co nejvěrnější iluzi skutečnosti. Uživatel se díky speciálnímu vybavení ocitne v simulaci reálného či fiktivního prostředí, ve kterém se může volně pohybovat nebo s ním interagovat. Součástí je také prostorový zvuk, který přispívá k vytvoření realistického dojmu.

VR má neocenitelnou schopnost vytvářet kontrolované, bezpečné a opakovatelné simulace pro psychoterapeutické účely. Pacient se tak může ocitnout například v uklidňujícím prostředí lesa pro zmírnění úzkosti nebo naopak na střeše mrakodrapu pro překonání strachu z výšky.

VR pomohla především pacientům s depresí

Možnosti simulace prostředí i atmosféry výzkumníci využili při léčbě posttraumatické stresové poruchy (PTSD) u amerických vojáků s traumaty z bojových misí. Část z nich místo klasické expoziční terapie, při níž člověk vzpomíná na traumatickou událost a popisuje ji nahlas v bezpečném prostředí terapeuta, využila virtuální realitu, která simulovala bojové situace odpovídající jejich zážitkům – včetně zvuků výbuchů, střelby nebo přítomnosti raněných civilistů. Po expozici následovala běžná terapeutická část, při níž pacient rovněž hodnotil své pocity a reakce.

Obě formy léčby měly podobný účinek, ale virtuální realita pomohla více pacientům s depresí, zatímco klasická terapie byla účinnější u těch bez deprese. 

Jóga na Měsíci ulevila od poporodní deprese

Přínos nové technologie sledovali výzkumníci také u žen s poporodní depresí a úzkostmi. Ty absolvovaly program spojující jógu a meditaci. Zatímco jedna skupina cvičila pod vedením instruktora, druhá meditovala ve virtuálním prostředí například na islandské sopce nebo na povrchu Měsíce. Díky tomu se ženy mohly více soustředit bez vnějšího rozptýlení a snížil se pocit sociálního tlaku, který by mohly mít v přítomnosti ostatních.

Právě tyto výhody VR mohly vést k velmi pozitivním výsledkům, které výzkumníci popisují. Kombinace VR s relaxačními technikami byla podle nich účinnější než standardní léčba, což se projevilo například i výrazným snížením hladiny stresového hormonu kortizolu ve slinách.

Trénink běžných situací pro pacienty s psychózou

Velmi dobré výsledky může mít virtuální realita také u pacientů s psychózou, v nichž vyvolávají úzkost každodenní situace jako je například jízda autobusem nebo návštěva obchodu. Obavy jsou často tak velké, že se tito lidé izolují a mají potíže vůbec opustit svůj domov.

Výzkumníci proto využili VR k nácviku těchto situací, což pacientům pomohlo snížit úzkost z přítomnosti jiných lidí. Pacienti si mohli vybrat z několika scénářů včetně návštěvy kavárny nebo otevření vchodových dveří domu na ulici a plnili úkoly, které jim usnadnily překonání jejich strachu. 

Nová forma léčby tak pacientům zlepšila kvalitu každodenního života a fungovala dokonce lépe než standardní léčba. Pozitivní účinky léčby navíc přetrvávaly i půl roku po ukončení, zvláště u lidí se silnějšími úzkostmi.

Větší motivace - více peněz. Jaké jsou (ne)výhody VR? 

Hlavní výhodou VR je možnost přizpůsobit prostředí potřebám pacienta. Terapeut například může pro co nejlepší výsledek opakovaně navodit určitou situaci nebo měnit její náročnost.

Výzkumníci se také domnívají, že virtuální realita může zvýšit motivaci pacienta – pohyb a aktivita v simulovaném prostředí totiž pro něj mohou být zajímavější a podnětnější než klasická terapie – což je důležité pro setrvání pacientů v léčbě i její úspěch jako takový. K tomu přispívá i možnost využití VR v domácím prostředí. Zapojení VR tedy navíc může znamenat zvýšení dostupnosti péče.

Mezi omezení VR na druhou stranu patří vysoké náklady, což může omezit její využitelnost pro některé poskytovatele zdravotní péče nebo jednotlivce a potenciálně prohlubovat nerovnosti v přístupu k péči. Někteří uživatelé mohou také při pohybu ve VR pociťovat nevolnost. 

Ačkoli má však i VR své limity, ukazuje se jako slibný doplněk moderní psychoterapie, který pacientům pomáhá v bezpečném prostředí překonávat úzkosti, depresi i každodenní sociální situace.

Zdroje:

Difede, J., Rothbaum, B. O., Rizzo, A. A., Wyka, K., Spielman, L., Reist, C., Roy, M. J., Jovanovic, T., Norrholm, S. D., Cukor, J., Olden, M., Glatt, C. E., & Lee, F. S. (2022). Enhancing exposure therapy for posttraumatic stress disorder (PTSD): a randomized clinical trial of virtual reality and imaginal exposure with a cognitive enhancer. Translational Psychiatry, 12(1), 299.

PŘEJÍT NA PUBLIKACI

Freeman, D., Lambe, S., Kabir, T., Petit, A., Rosebrock, L., Yu, L., Dudley, R., Chapman, K., Morrison, A., O’Regan, E., Aynsworth, C., Jones, J., Murphy, E., Powling, R., Galal, U., Grabey, J., Rovira, A., Martin, J., Hollis, C., . . . West, J. (2022). Automated virtual reality therapy to treat agoraphobic avoidance and distress in patients with psychosis (gameChange): a multicentre, parallel-group, single-blind, randomised, controlled trial in England with mediation and moderation analyses. The Lancet Psychiatry, 9(5), 375–388.

PŘEJÍT NA PUBLIKACI

Liu, N., Deng, J., Lu, F., & Xiao, J. (2025). Virtual reality enhanced mindfulness and yoga intervention for postpartum depression and anxiety in the post COVID era. Scientific Reports, 15(1), 11766.

PŘEJÍT NA PUBLIKACI