Jak obrazovky ovlivňují vývoj batolat? Vědci varují před riziky v prvních dvou letech
- Denisa Urbanová
- 20. 2.
- Minut čtení: 4
Čas strávený u televize nebo sledováním videí v dětství může mít nečekaný dopad na vývoj batolat. Vědci zjistili, že děti vystavené digitálním médiím v prvních dvou letech života častěji vykazují netypické reakce na okolní svět. Buď jsou vůči němu lhostejné, nebo naopak přehnaně citlivé. Co přesně se v dětském mozku děje a proč je klíčové právě období do dvou let?
Odborníci analyzovali data od téměř 1500 dětí, aby zjistili, jak obrazovky ovlivňují vývoj batolat v tomto klíčovém období. Zkoumali souvislost mezi časem, který děti trávily sledováním obrazovek ve 12, 18 a 24 měsících, a jejich smyslovými reakcemi ve třech letech. Výsledky naznačují, že konzumace digitálního obsahu, ať už na televizi, tabletu či mobilním telefonu, představuje významný rizikový faktor pro rozvoj atypického smyslového zpracování.
Jak studii hodnotí profesorka psychologie Hana Přikrylová Kučerová z Masarykovy univerzity?
Studie, na kterou článek upozorňuje, patří mezi kvalitní observační výzkumy zaměřené na raný vývoj dětí. Sleduje souvislost mezi časem stráveným u obrazovek v prvních dvou letech života a pozdějšími obtížemi ve smyslovém zpracování, tedy v tom, jak dítě reaguje na zvuky, pohyb, dotek nebo vizuální podněty. Tyto schopnosti jsou přitom zásadní pro pozornost, učení i sociální fungování.
Co je smyslové zpracování?
Smyslové zpracování označuje způsob, jakým mozek přijímá a třídí informace ze smyslů, jako je zrak, sluch, hmat nebo rovnováha. Díky tomuto procesu dokážeme na podněty z okolí reagovat přiměřeně. Pokud tento mechanismus nefunguje obvyklým způsobem, může dítě reagovat příliš slabě, nebo naopak přehnaně, což mu komplikuje každodenní fungování, učení i kontakt s ostatními.
Čtyři tváře atypického vnímání
Studie vychází z modelu, který rozlišuje čtyři hlavní typy chování:
Nízká registrace: Děti reagují velmi pomalu a působí, jako by si okolí téměř nevšímaly.
Vyhledávání podnětů: Děti naopak neustále vyhledávají silné vjemy, dotýkají se věcí, hlučí nebo fascinovaně sledují pohyb.
Smyslová citlivost: Děti jsou přehnaně citlivé na hluk, světlo či doteky a snadno se rozruší.
Vyhýbání se vjemům: Děti se snaží nepříjemným podnětům aktivně vyhýbat (například si zakrývají uši nebo odmítají určité oblečení).
Obrazovky a vývoj batolat v různých měsících
Analýza ukázala, že dopady sledování obrazovek se lišily podle věku, ve kterém byly děti médiím vystaveny. Nejsilnější souvislost vědci objevili u těch nejmenších:
Ve 12 měsících: Děti, které sledovaly videa či televizi již v jednom roce, měly dvojnásobně vyšší riziko (nárůst o 105 %) rozvoje tzv. nízké registrace podnětů. To znamená, že oproti svým vrstevníkům měly 2x vyšší pravděpodobnost, že budou později netečné a budou pomaleji reagovat na své okolí.
V 18 měsících: Každá další hodina strávená sledováním videí denně zvyšovala riziko problémů přibližně o 23 %. Šlo opět o nízkou registraci, ale nově také o snahu vyhýbat se smyslovým podnětům.
Ve 24 měsících: Vyšší čas u obrazovek byl v tomto věku spojen s přibližně 20% nárůstem rizika v celé škále projevů, od častějšího vyhledávání intenzivních vjemů přes přecitlivělost až po snahu podnětům unikat.
Je důležité zmínit, že se jedná o tzv. relativní rizika. Většina dětí vystavených obrazovkám nemá žádné závažné poruchy. Vyšší čas strávený u displejů však prokazatelně zvyšuje pravděpodobnost, že se určité potíže mohou objevit. Ty sice nemusí vyžadovat léčbu, ale mohou dítěti i rodičům zbytečně komplikovat běžný život.
INFOBOX: JAK SPRÁVNĚ CHÁPAT VÝSLEDKY?
Je důležité zdůraznit, že studie neprokazuje přímou příčinnou souvislost. Neříká tedy, že by obrazovky samy o sobě způsobovaly vývojové poruchy. Ukazuje však statistickou souvislost: děti s vyšším screen time měly častěji obtíže v oblasti smyslového zpracování. Nelze přitom vyloučit ani opačný směr vztahu – některé citlivější děti mohly být k obrazovkám přitahovány více, protože jim poskytovaly snadno dostupnou stimulaci nebo uklidnění, dodává prof. Hana Přikrylová Kučerová.
Souvislost s autismem a ADHD
Atypické smyslové zpracování je velmi časté u dětí s ADHD a autismem. Ačkoliv studie netvrdí, že obrazovky přímo způsobují autismus, upozorňuje na důležitou souvislost: nadměrná expozice digitálním médiím může přispívat k rozvoji chování, které je pro tato onemocnění typické.
U dětí s autismem nebo ADHD mohou tyto smyslové obtíže zvyšovat stres a ztěžovat sociální kontakt. Pokud je dítě přehlceno vjemy z obrazovky, hůře se pak orientuje v běžných situacích a v komunikaci s ostatními.
Proč jsou obrazovky problém?
Mozek se učí především skrze propojování smyslů. V reálném světě jde vše ruku v ruce: když dítě vidí kutálející se míč, zároveň se za ním rozběhne, cítí jeho povrch a zapojuje rovnováhu. Mozek si tak vytváří komplexní obraz reality.
U obrazovky se ale toto spojení trhá. Dítě vidí rychlou akci a slyší zvuky, ale jeho tělo zůstává nehybné a pasivní. Mozek tak nedostává kompletní informace, které potřebuje k tomu, aby se naučil správně třídit a vyhodnocovat podněty. Pokud v prvních dvou letech převažuje tento jednostranný vizuální zážitek nad skutečným pohybem a hrou, může to vést k tomu, že dítě později nedokáže na běžné vjemy reagovat přiměřeně.
Doporučení pro rodiče
Protože čas strávený u obrazovek lze ovlivnit, odborníci doporučují řídit se pokyny Americké pediatrické akademie. Ta radí vyhnout se digitálním médiím u dětí mladších 18 až 24 měsíců a u starších batolat jejich používání výrazně omezit. Pokud se u dítěte objeví smyslové potíže, může pomoci omezení obrazovek a jejich nahrazení hrou, pohybem a přímým kontaktem s okolím.
Není důvod k panice, ale k zamyšlení Pozitivní zprávou je, že dětský mozek je v raném věku velmi plastický. Odborné poznatky i klinická praxe ukazují, že omezení času u obrazovek a jeho nahrazení aktivní hrou, pohybem a kontaktem s rodiči může vést ke zlepšení fungování dítěte. Nejde tedy o nevratné poškození, ale o faktor, který lze do značné míry ovlivnit. Celkově studie nepředstavuje důvod k panice, ale k zamyšlení. Připomíná, že v nejranějším věku mají pro zdravý vývoj dítěte zásadní význam reálné zkušenosti, pohyb a lidský kontakt, které žádná obrazovka nemůže plně nahradit, uzavírá prof. Přikrylová Kučerová.
Zdroj: Heffler KF, Acharya B, Subedi K, Bennett DS. Early-Life Digital Media Experiences and Development of Atypical Sensory Processing. JAMA Pediatr. 2024;178(3):266–273.
Komentáře