„Tohle přesně dělám!“ Když se poznáváme ve videích o duševním zdraví
U příležitosti Světového dne duševního zdraví, který připadá na 10. října, se zaměřujeme na téma duševního zdraví na sociálních sítích. „Pět znaků, že možná máte ADHD. Čtyři příznaky deprese.“ Proč se v podobných videích tak snadno poznáváme – a co se může stát, když jim uvěříme?
O duševním zdraví dnes mluvíme více než kdy dříve
Světový den duševního zdraví je příležitostí připomenout si, jak výrazně se toto téma dostalo do veřejného prostoru. Větší informovanost může snižovat stigma a podporovat vyhledání odborné pomoci. Výzkumníci ale upozorňují, že rostoucí množství informací může mít i nezamýšlené důsledky.
„Čtyři znaky, že můžete trpět depresí.“
Na Instagramu, TikToku nebo YouTube najdeme krátká videa o nejrůznějších psychických obtížích – od deprese přes ADHD až po autismus. Často zjednodušeně představují příznaky konkrétní poruchy, někdy prostřednictvím osobní zkušenosti, jindy formou stručného přehledu od odborníka.
Proč se v těchto videích tak snadno poznáváme?
Horší spánek, potíže se soustředěním nebo negativní myšlenky mohou být příznaky deprese, ale také běžnou reakcí na stres či náročné období. Jeden příznak proto sám o sobě neznamená, že máme duševní poruchu. Jestliže však začneme mít podezření na určitou diagnózu, můžeme si více všímat prožitků, které do ní zapadají, a přehlížet jiná možná vysvětlení toho, jak se cítíme.
K čemu může sebediagnostika vést?
Více informací o duševním zdraví nám může pomoci rozpoznat skutečné obtíže, ale také vést k tomu, že běžné prožívání začneme vnímat jako příznak duševní poruchy. Výzkumníci naznačují, že pokud si sami přiřadíme určitou diagnózu, může to zvyšovat naši psychickou nepohodu a vést k tomu, že sami sebe začneme vnímat negativně skrze nálepku duševní poruchy.
V případě, že začneme běžné lidské prožívání automaticky vysvětlovat pomocí diagnóz, může se postupně měnit i naše představa o tom, co je běžnou reakcí na životní okolnosti a co už považujeme za psychickou poruchu.
Co když se ve videu opravdu poznáme?
Berme podobná videa spíše jako podnět k zamyšlení než jako potvrzení diagnózy. Odborné posouzení zohledňuje nejen jednotlivé příznaky, ale také jejich intenzitu, trvání a dopad na každodenní život.
Důležité je také přemýšlet nad tím, kdo informaci zveřejnil, z jakých zdrojů vychází a zda jde o odborné poznatky, nebo osobní zkušenost. Jakmile vás obtíže trápí dlouhodobě nebo výrazně zasahují do života, je vhodné obrátit se na odborníka nebo některou z telefonních linek, které jsou v provozu nonstop (např. na Linku první psychické pomoci na čísle 116 123).
Video na sociální síti vám může nabídnout otázku. Nemůže vám ale dát spolehlivou odpověď.
📩 Líbí se Vám články na Vědou ke zdraví?
Odebírejte náš newsletter Kompas ke zdraví.
Jednou za měsíc Vám pošleme výběr nejzajímavějších článků.
Zdroje:
Foulkes, L., & Andrews, J. L. (2023). Are mental health awareness efforts contributing to the rise in reported mental health problems? A call to test the prevalence inflation hypothesis. New Ideas in Psychology, 69, 101010.
Foulkes, L., Winterburn, I., Sandra, D., Inzlicht, M., Andrews, J. L., & Holst, C. G. (2026). The psychological consequences of mental health awareness efforts. Nature Reviews Psychology, 5(3), 173–184.
Komentáře