Psychické zdraví po COVID-19
- Hana Maršálková
- 19. 3.
- Minut čtení: 1
Aktualizováno: 15. 9.
Je známo, že prodělání COVID-19 může zvýšit riziko výskytu kognitivních a psychiatrických symptomů. Prezentovaná studie sledovala pacienty hospitalizované s COVID-19 v Británii po dobu následujících tří let. Silnou stránkou této studie je, že pacienti podstoupili během sledovaných let opakovaně testování kognitivních funkcí a zjišťování symptomů deprese, úzkosti atd. a nespoléhala se pouze na zdravotnické záznamy.
Výsledky ukázaly, že 75 % účastníků trpělo mírnou depresí, 54 % úzkostí, 62 % únavou a 52 % zaznamenalo subjektivní pokles kognitivních schopností. Tyto parametry se navíc zhoršovaly v čase – po 2–3 letech byly horší než po 6 nebo 12 měsících. U jednoho z 9 lidí se objevovaly také vážné kognitivní deficity. Závažnost dlouhodobých příznaků nebyla spojena se závažností průběhu COVID-19, ale s mírou zotavení po 6 měsících.
Dlouhodobé zdravotní dopady ovlivnily i pracovní život pacientů – 27 % účastníků změnilo práci kvůli zhoršenému zdraví – především zhoršenému kognitivnímu výkonu. Výsledky studie zdůrazňují, že včasná identifikace a léčba těchto symptomů je klíčová, aby se předešlo pozdějším komplikacím.
Zdroj: Taquet, M., Skorniewska, Z., De Deyn, T., Hampshire, A., Trender, W. R., Hellyer, P. J., Chalmers, J. D., Ho, L., Horsley, A., Marks, M., Poinasamy, K., Raman, B., Leavy, O. C., Richardson, M., Elneima, O., McAuley, H. J. C., Shikotra, A., Singapuri, A., Sereno, M., . . . Harrison, P. J. (2024). Cognitive and psychiatric symptom trajectories 2–3 years after hospital admission for COVID-19: a longitudinal, prospective cohort study in the UK. The Lancet Psychiatry, 11(9), 696–708.
Komentáře