Existuje bezpečné množství alkoholu, které neškodí zdraví?
- Veronika Křečková
- před 4 dny
- Minut čtení: 3
Alkohol patří mezi nejčastěji užívané návykové látky a je významným rizikovým faktorem pro celou řadu onemocnění. Sklenka vína k večeři nebo pivo po práci? To vše je u nás vnímáno jako běžná součást života. Otázka ale zní: existuje vůbec bezpečné množství alkoholu, které zdraví neškodí?
Konzumace alkoholu souvisí s více než dvěma sty zdravotních potíží, nejčastěji s onemocněním jater, několika typy rakoviny, kardiovaskulárními obtížemi nebo duševními problémy. Alkohol také často přispívá k násilí, dopravním nehodám či finančním potížím. Přesto jeho pití zůstává hluboce zakořeněno ve společenských zvycích.
Evropa pije více než zbytek světa
Osm z deseti zemí s nejvyšší spotřebou alkoholu na světě se nachází v Evropě. V České republice je spotřeba oproti Evropě dokonce nadprůměrná. Ročně připadá na osobu včetně dětí kolem 10 litrů čistého alkoholu. Celosvětově je alkohol odpovědný za zhruba 5 % všech úmrtí.
Mýtus o zdravé dávce alkoholu padá
Často se debatuje, zda může být malé množství alkoholu zdraví prospěšné. Novější studie však toto přesvědčení vyvracejí a ukazují souvislosti mezi pitím alkoholu a vyšším rizikem nespočtu onemocnění.
Na toto téma se zaměřil i nový výzkum z Velké Británie, který sledoval více než 135 000 lidí nad 60 let, kteří pijí alkohol. Vědci chtěli zjistit, jestli vůbec existuje “bezpečná” dávka alkoholu a jestli riziko závisí například na zdraví nebo životní situaci člověka. Výsledky ukázaly, že časté pití zvyšuje šanci, že člověk zemře dříve. Lidé, kteří měli zdravotní problémy nebo horší životní podmínky, byli navíc více ohroženi už při menších dávkách alkoholu. Jisté zmírnění rizika se ukázalo pouze u lidí, kteří pili hlavně víno nebo výhradně během jídla, i tak ale riziko nezmizelo. Výzkumníci zároveň uvádí, že je potřeba v tomto směru provést další výzkumy.
Podobné závěry napříč světem
Téma alkoholu a jeho vlivu na zdraví je předmětem zájmu mnoha studií. Jako příklad můžeme uvést studii provedenou napříč 174 zeměmi, kdy stejně jako u předchozí studie i zde bylo cílem zjistit, jak moc alkohol ovlivňuje riziko nemocí, úmrtnost a jestli vůbec existuje bezpečná míra pití. Výsledky byly podobné jako u první zmíněné studie.
Výzkumy z posledních let se shodují v jednom zásadním bodě: bezpečné množství alkoholu neexistuje. Ať už se jedná o rakovinu, kardiovaskulární potíže nebo duševní poruchy, rizika se objevují i při nízké konzumaci a tou nejjistější volbou je abstinence.
Co jste ještě nevěděli o škodlivosti alkoholu?
U žen může i jedno pivo nebo sklenička vína denně zvýšit riziko rakoviny prsu o 5–15 %.
Pokud žena pije v těhotenství, může tím vážně poškodit vývoj dítěte. Takzvaný fetální alkoholový syndrom (FAS) způsobuje trvalé tělesné a duševní vady. Projevuje se poruchami růstu, charakteristickými rysy v obličeji a může vést i k mentální retardaci, poruchám učení nebo k hyperaktivitě.
Určité geny mohou ovlivnit, jak tělo alkohol odbourává. To může mít vliv na riziko vzniku rakoviny. U některých lidí může i mírné pití zvyšovat riziko například rakoviny jícnu.
Lidé, kteří pijí často nebo hodně, se po úrazech či operacích zotavují pomaleji, rány se jim hůře zacelují a častěji se u nich objevují infekce. I proto bývá jejich pobyt v nemocnici delší.
Zdroje:
Alcohol and health: time for Europe to sober up. The Lancet Gastroenterology & Hepatology, 10 (7), P605.
Marten, R., Amul, G. G. H., & Casswell, S. (2020). Alcohol: global health’s blind spot. The Lancet Global Health, 8(3), e329–e330.
Ortolá, R., Sotos-Prieto, M., García-Esquinas, E., Galán, I., & Rodríguez-Artalejo, F. (2024). Alcohol consumption patterns and mortality among older adults with Health-Related or Socioeconomic Risk factors. JAMA Network Open, 7(8), e2424495.
Pan, C., Abboud, Y., Chitnis, A., Zhang, W., Singal, A. K., & Wong, R. J. (2025). Alcohol-Associated liver disease mortality. JAMA Network Open, 8(6), e2514857.
Pearson, H. (2025). Alcohol and cancer risk: what you need to know. Nature, 639(8054), 290–292.
Shield, K., Franklin, A., Wettlaufer, A., Sohi, I., Bhulabhai, M., Farkouh, E. K., Radu, I., Kassam, I., Munnery, M., Remtulla, R., Richter, S., Safa, F., Tasnim, S., Thakral, A., Qamar, M., & Rehm, J. (2025). National, regional, and global statistics on alcohol consumption and associated burden of disease 2000–20: a modelling study and comparative risk assessment. The Lancet Public Health, 10(9), e751–e761.
Trevejo-Nunez, G., Kolls, J. K., & De Wit, M. (2015). Alcohol use as a risk factor in infections and healing: A Clinician’s perspective. Alcohol Research, 37(2), 177.
Understanding alcohol Drinking Patterns | National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism (NIAAA). (n.d.).
Why is alcohol so normalised in Europe? The Lancet Regional Health – Europe, 46, 101119.
Graf - Spotřeba alkoholických nápojů na 1 obyvatele v České republice. (2025, August 27). Český Statický Úřad.
Komentáře