Mikroplasty a nanoplasty na našem talíři a jak nás před nimi chrání zdravá střeva
- Denisa Urbanová
- 3. 4.
- Minut čtení: 3
Mikroplasty a nanoplasty se dnes nacházejí téměř všude okolo nás. Jak se tyto neviditelné částice dostávají až do našeho krevního oběhu? V tomto článku se podíváme na nejnovější vědecké poznatky o tom, jak se plasty v těle maskují, proč ani skleněná lahev není stoprocentní výhrou a jak můžeme pomocí správné stravy posílit naše střeva, aby fungovala jako účinný filtr.
Kde se mikroplasty a nanoplasty berou v potravinách?
Mikroplasty a ještě menší nanoplasty jsou drobné úlomky, které vznikají rozpadem běžných plastových výrobků, od obalů a PET lahví přes některé oblečení až po pneumatiky. Tyto částice se mohou snadno dostat do vody, půdy a následně i do jídla. Část z nich sice vdechneme z poletujícího prachu, obrovské množství jich ale do těla prochází právě přes náš trávicí trakt.
Plastové mikročástice na našem talíři
Vědci přítomnost mikroplastů a nanoplastů potvrdili v mořských plodech, zelenině, medu i soli. Velkým zdrojem je také balená voda. Podle měření se v jednom litru vody z plastové lahve může nacházet průměrně až 10 000 okem neviditelných plastových částic. Mikroplasty se nevyhýbají ani nápojům ve skle. I tam vědci tyto částice objevili, přičemž hlavním viníkem jsou pravděpodobně plastová těsnění ve víčkách nebo kontaminace při výrobě.
📩 Chcete více podobných článků?
Odebírejte náš newsletter.
Jednou za měsíc Vám pošleme výběr nejčtenějších článků.
Proteinový obal: proč tělo plasty neodmítne
Vědce zajímalo, jak tyto částice menší než 1 mikrometr (pro představu: to je zhruba stokrát méně, než je tloušťka lidského vlasu) procházejí přes stěnu střev do krevního oběhu. Zjistili, že jakmile se plast dostane do trávicího traktu, nabalí se na něj vrstva bílkovin a tuků. Buňky na povrchu střev ho proto snadno vstřebají dál do těla, úplně stejně, jako by šlo o běžnou živinu z potravy.
Jak nás chrání zdravá střeva?
Polotovary, rychlé občerstvení, sladkosti a další průmyslově zpracované potraviny představují pro naše střeva dvojí zátěž. Obsahují nadbytek umělých látek, ale minimum vlákniny, což vede k prokazatelnému oslabení střevní bariéry. Cizorodé látky pak procházejí do krve mnohem snáze. Naopak strava bohatá na vlákninu a přirozeně kvašené potraviny udržuje střevní bariéru funkční, takže působí jako spolehlivý filtr.
Škodí nám plasty a víme, v jakém množství?
Současné studie naznačují, že hromadění plastů v buňkách vyvolává obranné reakce. Může přispívat ke vzniku zánětů, poškozovat samotné buňky a narušovat jejich běžné fungování. Vědci ale zatím stále zjišťují, jak velký problém to reálně pro člověka představuje. Většina dosavadních důkazů o škodlivosti pochází z laboratoří a konkrétní bezpečná dávka plastů pro člověka zatím nebyla stanovena. Vědci předpokládají, že značná část plastů z těla odejde přirozeně stolicí, stále však není jasné, kolik z těchto částic se v našich orgánech může dlouhodobě hromadit.
Co to znamená pro každodenní život?
I když se plastovým mikročásticím v dnešním světě nedokážeme zcela vyhnout, dobrou zprávou je, že mnoho věcí máme stále pod kontrolou. Stačí se zaměřit na jednoduché každodenní návyky, kterými omezíme přísun plastů do těla a zároveň podpoříme naši přirozenou bariéru – zdravá střeva.
Pijte vodu z kohoutku: Voda z plastových lahví může obsahovat více plastových částic než voda z vodovodu. Skleněná nebo nerezová lahev je vhodnější volba.
Neohřívejte jídlo v plastu: Zahřívání plastových nádob zvyšuje uvolňování drobných plastových částic do jídla. Pro teplé pokrmy používejte raději sklo nebo keramiku.
Jezte více vlákniny: Zelenina, luštěniny, celozrnné výrobky a kvašené potraviny (kysané zelí, kefír, kombucha) podporují zdravá střeva, která lépe fungují jako přirozená ochrana.
Omezte silně zpracované potraviny: Často jsou balené v plastu a dlouhodobě neprospívají našim střevům.
📩 Líbí se Vám články na Vědou ke zdraví?
Odebírejte náš newsletter Kompas ke zdraví.
Jednou za měsíc Vám pošleme výběr nejčtenějších článků.
Zdroje:
Chaïb, I., Doyen, P., Merveillie, P., Dehaut, A., & Duflos, G. (2025). Microplastic contaminations in a set of beverages sold in France. Journal of Food Composition and Analysis, 144, 107719.
Di Fiore, C., & Avino, P. (2026). Microplastics and nanoplastics in the human diet. Nature Health, 1, 48–57.
Hussain, K. A., et al. (2023). Assessing the release of microplastics and nanoplastics from plastic containers and reusable food pouches: Implications for human health. Environmental Science & Technology, 57(26), 9782–9792.
Mason, S. A., Welch, V. G., & Neratko, J. (2018). Synthetic polymer contamination in bottled water. Frontiers in Chemistry, 6, 407.
Rondinella, D., et al. (2025). The detrimental impact of ultra-processed foods on the human gut microbiome and gut barrier. Nutrients, 17(5), 859.
Schwarzfischer, M., & Rogler, G. (2022). The intestinal barrier—Shielding the body from nano- and microparticles in our diet. Metabolites, 12(3), 223.
Zhang, T., et al. (2025). Interactions of micro- and nanoplastics with biomolecules: From public health to protein corona effect and beyond. The Journal of Physical Chemistry B, 129(22), 5355–5374.
Komentáře