Světový den bezpečnosti pacientů: V hlavní roli neinfekční choroby
Zdravotníci se pro naše zdraví často snaží udělat maximum. I přesto však může v nemocnicích a ordinacích dojít k chybám, které zdraví negativně ovlivní. Právě 17. září se proto slaví Světový den bezpečnosti pacientů. Den, kdy si připomínáme, že bezpečná zdravotní péče vyžaduje nejen spolehlivě nastavený systém a moderní technologie, ale i partnerství mezi lékaři a pacienty.
Letos se Světový den bezpečnosti pacientů zaměřuje na osoby trpící neinfekčním dlouhodobým onemocněním, mezi které patří například cukrovka, nemoci srdce a cév, nádorová onemocnění i chronické dýchací potíže. Tato onemocnění celosvětově způsobují přibližně 43 milionů úmrtí. Lidé, kteří jimi trpí, jsou vůči poškození při poskytování zdravotní péče obzvlášť zranitelní, protože často potřebují dlouhodobou léčbu, opakovaná vyšetření a péči více odborníků.
VĚDĚLI JSTE, ŽE?
Světová zdravotnická organizace vyhlásila „World patient safety day neboli Světový den bezpečnosti pacientů“ v roce 2019 s cílem upozornit na skutečnost, že mnoha případům poškození v rámci zdravotní péče lze účinně předcházet. Symbolem tohoto dne se stalo oranžové nasvícení některých významných budov po celém světě (World Health Organization, 2026).
Kdy a proč k chybám dochází?
Odborníci upozorňují na několik faktorů, které mohou přispívat k pochybení zdravotního systému. Jedním z nich je extrémní pracovní nasazení zdravotníků, kteří se denně potýkají s časovým tlakem, musí rozhodovat a současně pečovat o velké množství pacientů. Tyto podmínky tak mohou zvýšit riziko chyb.
K pochybení však může dojít i při samotném určování diagnózy. Jedná se totiž o složitý proces, při kterém lékař postupně vyhodnocuje jednotlivé nálezy a zasazuje je do vzájemných souvislostí, aby dospěl ke správné diagnóze. Výzkum na 29 akademických pracovištích ukázal, že u 23 % hospitalizovaných pacientů, kteří zemřeli nebo byli převezeni na jednotku intenzivní péče, došlo k diagnostickému pochybení.
Zásadní roli přitom hraje i samotná komunikace. Více než 75 % diagnostických pochybení v ambulantní péči souvisí s komunikačními nepřesnostmi a nedorozuměním mezi lékaři a pacienty.
📩 Zajímají Vás podobná témata?
Odebírejte náš newsletter.
Jednou za měsíc Vám pošleme výběr nejčtenějších článků.
Nebojte se zapojit do péče o své zdraví
Pacienti se nejčastěji ptají na užívání léků a průběh léčby, ale málokdy se zajímají i o samotný proces určení diagnózy. Přitom jednou z nejužitečnějších otázek, kterou svému lékaři můžete položit, je „Co jiného by to mohlo být?“. Tato věta lékaři pomůže se na chvíli zastavit a zamyslet nad alternativními možnostmi. Mozek se totiž vlivem tlaku často upíná na první možnou verzi vysvětlení. Zvážení alternativ tak může pomoci odhalit případnou chybu v diagnostickém procesu.
Pokud se chystáte k lékaři, nebojte se aktivně ptát na své zdraví, plánovaná vyšetření i možnosti léčby. Otázky si před návštěvou můžete sepsat na papír nebo do telefonu, abyste během krátké návštěvy na žádnou nezapomněli.
Technologie v roli spojence
Jednou z největších nadějí pro zvyšování bezpečnosti pacientů je využití moderních technologií a umělé inteligence. Vědci AI podrobili testování s využitím lékařských záznamů, které byly předem vytipovány pomocí aktuálně využívaného vyhledávání. U případů, které následně označil AI model jako podezřelé, se diagnostické pochybení potvrdilo ve více než 90 % případů. Do budoucna by tak podobné nástroje mohly usnadnit systematické vyhledávání diagnostických pochybení a výrazně snížit množství záznamů, které musí odborníci manuálně kontrolovat.
Poslání Světového dne bezpečnosti pacientů
Zdravotní péče je složitý systém, v němž nelze chyby vždy přičítat jednotlivci. Bezpečnost pacientů závisí na fungování rozsáhlého systému, na což se zaměřuje také akční plán bezpečnosti pacientů vydaný Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Tento plán podporuje spolupráci, vzájemnou komunikaci i sdílení dat a učení se z předchozích pochybení. Smyslem Světového dne bezpečnosti pacientů proto není hledat viníky, ale společně hledat cesty k bezpečnější péči pro pacienty i zdravotníky.
📩 Dočetli jste až sem?
Odebírejte náš newsletter Kompas ke zdraví.
Jednou za měsíc Vám pošleme výběr nejčtenějších článků.
Zdroje:
Auerbach, A. D., Lee, T. M., Hubbard, C. C., Ranji, S. R., Raffel, K., Valdes, G., Boscardin, J., Dalal, A. K., Harris, A., Flynn, E., Schnipper, J. L., Feinbloom, D., Roy, B. N., Herzig, S. J., Wazir, M., Gershanik, E. F., Goyal, A., Chitneni, P. R., Burney, S., . . . Brooks, K. (2024). Diagnostic errors in hospitalized adults who died or were transferred to intensive care. JAMA Internal Medicine, 184(2), 164.
Hill, M. A., Coppinger, T., Sedig, K., Gallagher, W. J., Baker, K. M., Haskell, H., Miller, K. E., & Smith, K. M. (2024). “What else could it be?” A scoping review of questions for patients to ask throughout the diagnostic process. Journal of Patient Safety, 20(8), 529–534.
Panagioti, M., Khan, K., Keers, R. N., Abuzour, A., Phipps, D., Kontopantelis, E., Bower, P., Campbell, S., Haneef, R., Avery, A. J., & Ashcroft, D. M. (2019). Prevalence, severity, and nature of preventable patient harm across medical care settings: systematic review and meta-analysis. BMJ, 366, l4185.
World Health Organization. (2026). Announcing World Patient Safety Day 2026 – Safe care for noncommunicable diseases. World Health Organization.
World Health Organization. (2021). Global patient safety action plan 2021–2030: Towards eliminating avoidable harm in health care.
Zimolzak, A. J., Wei, L., Mir, U., Gupta, A., Vaghani, V., Subramanian, D., & Singh, H. (2024). Machine learning to enhance electronic detection of diagnostic errors. JAMA Network Open, 7(9), e2431982.
Komentáře