Ultrazpracované potraviny u malých dětí? Podle studie souvisí s větší hyperaktivitou i úzkostí
- Klára Homolová
- 20. 5.
- Minut čtení: 2
Slazené limonády nebo hotová jídla dětem sice chutnají, nová studie však upozorňuje na jejich možná rizika. Ukazuje se, že u dětí s vyšší konzumací těchto ultrazpracovaných potravin se častěji objevují problémy s chováním a emocemi. Ačkoli jsou pro jasné závěry potřeba další výzkumy, kanadští autoři otevírají zajímavé otázky. Jakým způsobem mohou ultrazpracované potraviny u malých dětí souviset s jejich vývojem a čím je v jídelníčku nahradit?
Ultrazpracované potraviny nejen u malých dětí šetří čas. Pro zdraví však představují riziko.
Ultrazpracované potraviny obsahují složky a přísady, které se běžně nepoužívají v domácí kuchyni. Díky své cenové dostupnosti, výrazné chuti a minimální náročnosti na přípravu se stávají významnou součástí jídelníčku nejen dospělých, ale i dětí.
V EU tvoří tento typ potravin u dětí více než třetinu jejich denního příjmu kalorií. Odborníci přitom upozorňují na to, že jejich nadměrná konzumace zvyšuje riziko obezity a dalších zdravotních problémů. Kanadští výzkumníci se nyní zaměřili na to, jak příjem ultrazpracovaných potravin souvisí s vývojem dětí v předškolním věku.
Co výzkum odhalil?
Vědci pracovali s údaji od více než dvou tisíc dětí, které sledovali ve věku tří a pěti let. Ukázalo se, že u těch, které ve třech letech přijímaly více ultrazpracovaných potravin, se později častěji projevila úzkost, agresivita či hyperaktivita. Problémy souvisely nejvíce se slazenými nápoji a hotovými jídly.
Je však důležité dodat, že studie popisuje pouze souvislost, nikoliv jasný vztah příčiny a následku. Do hry totiž vstupují i další faktory, jako je celkový životní styl rodiny nebo její socioekonomické zázemí. Právě tyto okolnosti mohou ovlivňovat jak výběr potravin, tak samotné chování dětí.
Co přesně se v těle děje?
Vědci zatím přesně nevědí, jak by tyto potraviny mohly ovlivňovat dětskou psychiku. Mají však několik teorií. Mohl by za tím být nedostatek důležitých živin, špatný vliv na střevní mikrobiom nebo skryté záněty v těle, které následně mohou působit i na fungování mozku.
Jak vývoj dětí naopak podpořit?
Pro správný emoční vývoj a chování dětí je nejvhodnější jídelníček s obsahem především přirozených surovin, bez přidaných cukrů a zbytečných „éček”. Výzkumníci radí zařadit například celozrnné pečivo, bílé jogurty, čerstvou zeleninu a luštěniny. Vyhýbat by se děti, ale i dospělí, měli naopak třeba koblihám a dalšímu sladkému pečivu stejně jako mraženým polotovarům nebo slazeným nápojům.
Takový způsob stravování může podpořit nejen jejich fyzické, ale i duševní zdraví a mít na psychiku pozitivní dopad i v pozdějším věku.
📩 Líbí se Vám články na Vědou ke zdraví?
Odebírejte náš newsletter.
Jednou za měsíc Vám pošleme výběr nejzajímavějších článků.
Zdroj: Kavanagh, M. E., Chen, Z. H., Tamana, S. K., Moraes, T. J., Simons, E., Turvey, S. E., Subbarao, P., Mandhane, P. J., & Miliku, K. (2026). Ultraprocessed food consumption and behavioral outcomes in Canadian children. JAMA Network Open, 9(3), e260434.
Komentáře