Probiotika k antibiotikům: Kdy se vyplatí a kdy jsou zbytečná?
- Denisa Urbanová
- 1. 7.
- Minut čtení: 4
Koupit si k antibiotikům rovnou i krabičku probiotik je pro spoustu lidí naprosto automatický krok. Lidé věří, že tyto přípravky spolehlivě nahradí ztracené dobré bakterie a ochrání zažívání před nepříjemnými potížemi. Jejich podávání ale nefunguje u každého stejně a v určitých případech nepřináší očekávaný přínos. Výsledný efekt závisí hlavně na typu předepsaných léků, věku pacienta a na tom, kdy přesně se s užíváním probiotik začne.
Kdy bývá přínos probiotik menší
Pokud lékař předepíše antibiotika na konkrétní infekci, jedná se často o úzkospektrá antibiotika. Tato antibiotika působí cíleně jen na omezenou skupinu bakterií. Díky tomu méně narušují přirozené prostředí ve střevech. Používají se především tehdy, když se zná přesný původce nemoci. Příkladem je klasický penicilin.
Vzhledem k tomu, že úzkospektré léky tolik nenarušují střevní bakterie, není v těchto situacích přínos probiotik tak výrazný. Vědecké studie jej nepotvrzují u všech typů antibiotik a ne každý pacient z nich má stejný užitek.
U silných léků dávají smysl
U komplikovanějších infekcí se často nasazují širokospektrá antibiotika. Tato léčiva působí na širokou škálu různých bakterií. Lékaři je dávají při nejasném původci nemoci nebo u závažnějších infekcí.
Tyto léky ale také kromě škodlivých bakterií likvidují i prospěšné bakterie, které přirozeně žijí ve střevě. Ty nám přitom pomáhají trávit jídlo, vyrábějí důležité vitamíny a tvoří základ naší imunity. Právě v těchto případech je velmi užitečné nasadit probiotika k antibiotikům. Dobré bakterie z probiotik mohou dočasně osídlit střevo a snížit riziko průjmů asi o polovinu.
Záleží také na věku
Zatímco u dětí a dospělých do 65 let se opakovaně potvrzuje dobrý vliv probiotik na zabránění průjmů, u starších pacientů nad 65 let vědci zatím žádný jednoznačný přínos nezjistili.
Jak správně užívat probiotika k antibiotikům
Pro dosažení co nejlepšího efektu se doporučuje začít s užíváním včas, ideálně ihned se zahájením antibiotické léčby. Kromě toho je nutné dodržet přibližně dvouhodinový odstup mezi polknutím antibiotika a probiotika. Důvodem je snaha zabránit tomu, aby samotný lék dodané dobré bakterie v břiše okamžitě nezničil.
📩 Zajímají Vás podobná témata?
Odebírejte náš newsletter.
Jednou za měsíc Vám pošleme výběr nejzajímavějších článků.
Rychlá úleva, pomalejší obnova
Je důležité rozlišovat mezi krátkodobou prevencí průjmu a dlouhodobou obnovou střevního prostředí. Probiotika sice mohou ve střevech rychle zaplnit uvolněné místo a zabránit tak akutnímu průjmu, zároveň se ale ukazuje, že tím mohou dočasně zpomalit celkovou přirozenou obnovu původních střevních bakterií pacienta.
Nelze se tedy spoléhat na to, že samotná probiotika dokážou střeva jednoduše a rychle vrátit do stavu před podáním antibiotik. Probiotika pomáhají řešit akutní potíže, avšak celková obnova vlastních bakterií může tělu trvat i několik měsíců.
Závěr
U úzkospektrých antibiotik bývá narušení střev mírnější a přínos probiotik není pro každého zcela jasný. Pokud se ale nasadí širokospektrá antibiotika, probiotika mohou výrazně snížit riziko průjmů. Tento užitek se však týká hlavně dětí a dospělých mladších 65 let. Zásadní je přitom začít včas a dodržovat dostatečný časový odstup od podání samotných léků.
📩 Líbí se Vám články na Vědou ke zdraví?
Odebírejte náš newsletter Kompas ke zdraví.
Jednou za měsíc Vám pošleme výběr nejzajímavějších článků.
Zdroje:
Blaabjerg, S., Artzi, D. M., & Aabenhus, R. (2017). Probiotics for the Prevention of Antibiotic-Associated Diarrhea in Outpatients-A Systematic Review and Meta-Analysis. Antibiotics (Basel, Switzerland), 6(4), 21.
Fishbein, S. R. S., Mahmud, B., & Dantas, G. (2023). Antibiotic perturbations to the gut microbiome. Nature reviews. Microbiology, 21(12), 772–788.
International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics. (2023). The ISAPP quick guide to probiotics for health professionals: History, efficacy, and safety.
Jafarnejad, S., Shab-Bidar, S., Speakman, J. R., Parastui, K., Daneshi-Maskooni, M., & Djafarian, K. (2016). Probiotics Reduce the Risk of Antibiotic-Associated Diarrhea in Adults (18-64 Years) but Not the Elderly (>65 Years): A Meta-Analysis. Nutrition in clinical practice : official publication of the American Society for Parenteral and Enteral Nutrition, 31(4), 502–513.
Korpela, K., Salonen, A., Virta, L. J., Kumpu, M., Kekkonen, R. A., & de Vos, W. M. (2016). Lactobacillus rhamnosus GG Intake Modifies Preschool Children's Intestinal Microbiota, Alleviates Penicillin-Associated Changes, and Reduces Antibiotic Use. PloS one, 11(4), e0154012.
Lee, E. L., Sidhick, S. T., Maharajan, M. K., Shanmugham, S., Ingle, P. V., Kumar, S., Ching, S. M., Lee, Y. Y., & Veettil, S. K. (2025). Probiotics for the prevention of antibiotic-associated diarrhea – an umbrella review of meta-analyses of randomized controlled trials. European Journal of Clinical and Experimental Medicine, 23(1), 237–244.
Łukasik, J., Dierikx, T., Johnston, B. C., de Meij, T., & Szajewska, H. (2024). Systematic review: effect of probiotics on antibiotic-induced microbiome disruption. Beneficial microbes, 15(5), 431–447.
Merenstein, D., Grant-Beurmann, S., Sanders, M. E., Tan, T., Burke, B., Kumar, A., Herbin-Smith, K., Sparenborg, J., D'Amico, F., Roberts, B., & Fraser, C. (2026). Probiotic intervention not beneficial to prevent antibiotic-associated diarrhea in absence of antibiotic-induced microbiome disruption. Scientific reports, 16(1), 9301.
Státní ústav pro kontrolu léčiv. (2011). Všeobecné informace. SÚKL.
Suez, J., Zmora, N., Zilberman-Schapira, G., Mor, U., Dori-Bachash, M., Bashiardes, S., Zur, M., Regev-Lehavi, D., Ben-Zeev Brik, R., Federici, S., Horn, M., Cohen, Y., Moor, A. E., Zeevi, D., Korem, T., Kotler, E., Harmelin, A., Itzkovitz, S., Maharshak, N., Shibolet, O., … Elinav, E. (2018). Post-Antibiotic Gut Mucosal Microbiome Reconstitution Is Impaired by Probiotics and Improved by Autologous FMT. Cell, 174(6), 1406–1423.e16.
Szajewska, H., Berni Canani, R., Domellöf, M., Guarino, A., Hojsak, I., Indrio, F., Lo Vecchio, A., Mihatsch, W. A., Mosca, A., Orel, R., Salvatore, S., Shamir, R., van den Akker, C. H. P., van Goudoever, J. B., Vandenplas, Y., Weizman, Z., & ESPGHAN Special Interest Group on Gut Microbiota and Modifications (2023). Probiotics for the Management of Pediatric Gastrointestinal Disorders: Position Paper of the ESPGHAN Special Interest Group on Gut Microbiota and Modifications. Journal of pediatric gastroenterology and nutrition, 76(2), 232–247.
Komentáře