Stres: běžná součást života nebo nebezpečný původce civilizačních onemocnění?
- Michaela Majerechová
- 16. 12. 2025
- Minut čtení: 3
Stres je neodmyslitelnou součástí moderního života. Zatímco krátkodobý stres nás může nakopnout, jeho chronická podoba může ohrozit naše zdraví. Od oslabení imunitního systému až po mnohá civilizační onemocnění, jeho dopady jsou často vážnější, než si uvědomujeme.
Stresové reakce hrály v historii lidstva významnou roli a člověku odedávna pomáhaly přizpůsobovat se náročným životním situacím. Dnes však víme, že stres dokáže významně ovlivnit nejen kognitivní funkce, jako je paměť, vnímání a myšlení, ale podílí se i na našem chování a celkovém zdraví.
Akutní vs. chronický stres
Akutní stres je okamžitou reakcí na ohrožení nebo překvapení, jako jsou zkoušky, veřejná vystoupení či dopravní nehody. Působí jen krátce a pro zdraví není rizikový, naopak mobilizuje energii k lepšímu výkonu. Pokud se mu však vystavujeme příliš často, může se kumulovat a přejít do chronické podoby.
Chronický stres představuje mnohem větší rizika. Vzniká při dlouhodobé zátěži, ať už kvůli financím, pracovní zátěži nebo osamělosti. V těle vyvolává řadu změn, které jsou způsobeny vyplavením hormonů mezi které patří také „stresový hormon“ kortizol nebo taky adrenalin a noradrenalin. Tyto hormony ovlivňují imunitní systém i metabolismus.
Chronický stres a rakovina
Hormony produkované vlivem dlouhodobého stresu mohou vyvolat chemické reakce vedoucí k poškození DNA v buňkách, což může vést k mutacím a rakovinnému bujení. Adrenalin v těle navíc podporuje tvorbu laktátu, který představuje ideální prostředí pro vznik agresivních nádorových buněk - ty se podílí nejen na růstu nádoru, ale zodpovídají i za možný návrat onemocnění po jeho léčbě.
Stres komplikuje také samotnou léčbu. Stresové hormony v těle omezují tvorbu buněk, které se podílejí na obranyschopnosti těla. Vytvoří se zde proto podmínky pro vznik zánětů, namísto toho, aby se organismus bránil nádorovým buňkám.
Stres a kardiovaskulární onemocnění
Dlouhodobé narušení imunity vlivem stresu způsobuje chronické záněty, které podporují ukládání cholesterolu v tepnách. Postupně dochází k jejich zúžení, ztvrdnutí a ztrátě pružnosti (tzv. ateroskleróze), což může vést k infarktu nebo mrtvici.
Chronický stres škodí i nepřímo. Lidé ve stresu často mění své návyky: méně se hýbou a mají větší chuť na nezdravé jídlo. To zvyšuje náchylnost k obezitě a diabetu 2. typu, což srdce a cévy zatěžuje ještě více.
Prevence je klíčová
Souvislost mezi stresem a civilizačními onemocněními je dnes již nepopiratelná. Stres je totiž významným rizikovým faktorem pro vznik i léčbu řady onemocnění. Odborníci se tak shodují na důležitosti preventivních a podpůrných opatření, například programů a terapií zaměřených na snížení stresu. Jen tak lze účinně snížit riziko civilizačních chorob, jako je rakovina, infarkt, mrtvice nebo cukrovka.
Zdroje:
Vaccarino, V., & Bremner, J. D. (2024). Stress and cardiovascular disease: an update. Nature Reviews Cardiology, 21(9), 603–616.
Munir, L. Z., & Du Toit, E. F. (2024). Impact of Chronic Psychological stress on Cardiovascular Disease risk: A Narrative review. Heart and Mind, 8(4), 268–278.
Khan, A., Song, M., & Dong, Z. (2025). Chronic stress: a fourth etiology in tumorigenesis? Molecular Cancer, 24(1), 196.
He, X., Gao, Y., Ng, D., Michalopoulou, E., George, S., Adrover, J. M., Sun, L., Albrengues, J., Daßler-Plenker, J., Han, X., Wan, L., Wu, X. S., Shui, L. S., Huang, Y., Liu, B., Su, C., Spector, D. L., Vakoc, C. R., Van Aelst, L., & Egeblad, M. (2024). Chronic stress increases metastasis via neutrophil-mediated changes to the microenvironment. Cancer Cell, 42(3), 474-486.e12.
Seiler, A., Fagundes, C.P., Christian, L.M. (2020). The Impact of Everyday Stressors on the Immune System and Health. In: Choukèr, A. (eds) Stress Challenges and Immunity in Space. Springer, Cham.
Komentáře