Zavádějící informace o zdraví: Jak se nenechat zmást na sociálních sítích
- Veronika Křečková
- před 5 dny
- Minut čtení: 4
V dnešní záplavě informací na internetu, mezi nimiž nechybí ani zavádějící informace o zdraví, je klíčové dokázat rozlišit důvěryhodný obsah od toho zkresleného. Témata týkající se zdraví patří na sociálních sítích k velmi sledovaným, což zároveň zvyšuje riziko šíření neověřených informací a mýtů. Díky tomuto návodu během chvilky poznáte, jestli můžete danému příspěvku důvěřovat.
Kdo informace předává? (Ověření autora a jeho kvalifikace)
Sledujte profesionály a nezávislé instituce: Vybírejte tvůrce z řad odborníků jako jsou zdravotníci nebo výzkumníci. Spolehlivé jsou také příspěvky, které tvoří nezávislé zdravotnické organizace nebo univerzity.
Ověřte si jméno a kvalifikaci: Tvůrce by měl jasně a transparentně uvádět své jméno, vzdělání a profesní příslušnost. Na sociálních sítích se kdokoli může obléct do zdravotnického pláště nebo si ke jménu přidat titul doktor.
Pozor na meze odbornosti: Prověřte si historii příspěvků. Skutečný odborník se drží svého oboru a jde do hloubky. Pokud přispěvatel v pondělí radí s depresí a v úterý s dietou do plavek, zbystřete.
Odkud informace pocházejí? (Zdroje a fakta vs. názory)
Ověřujte zdroje a transparentnost: Důvěryhodný autor vždy odkazuje na kvalitní vědecké zdroje. Prezentuje autor fakta, nebo jen své osobní názory? Například u videí o duševním zdraví na TikToku je celá třetina rad zavádějících a pouhých 3,8 % tvůrců odkazuje na skutečný výzkum.
Fakta vs. osobní názory: Videa, kde lidé sdílejí své zkušenosti, jsou nesmírně cenná pro pocit sounáležitosti. Je v tom ale past: náš mozek přirozeně věří lidem, kteří jsou nám sympatičtí nebo se nám podobají. Pokud někomu ,,zázračně" pomohl konkrétní doplněk, chceme věřit, že pomůže i nám.
Jak je obsah zpracován? (Vyhněte se zjednodušování)
Pozor na přílišná zjednodušení: Pokud video nabízí jedno univerzální řešení na složitý problém, bývá to první signál, že může obsahovat zavádějící informace o zdraví.
Zmiňuje autor i možná rizika? Spolehlivé informace jsou vždy vyvážené. Autor by neměl pouze vyzdvihovat výhody nějakého postupu nebo doplňku stravy, ale měl by jasně a otevřeně hovořit i o jeho omezeních, rizicích či vedlejších účincích.
Preferujte hloubku a pravidelně publikující tvůrce: Sledujte tvůrce, kteří téma zpracovávají pravidelně a v souvislostech. Kratší formáty často neumožňují jít do hloubky. Proto mají u témat se zdravotní tématikou výhodu delší videa a na sebe navazující série, které poskytují komplexnější a přesnější pohled na problematiku.
Jaká je motiv tvůrce? (Skryté záměry a finance)
Podezřelý cíl: Velkým varovným signálem jsou příspěvky, kde je řešením vašich potíží nákup produktu přes slevový kód autora. Položte si otázku: Snaží se mě autor vzdělávat, nebo mi chce něco prodat?
Vysoká sledovanost ≠ kvalita: Sociální sítě fungují na algoritmech, které upřednostňují emotivní a senzacechtivý obsah. To, že je video virální, neznamená, že je pravdivé. Falešné zprávy se po sítích šíří až o 70 % rychleji než ty pravdivé. Je to dáno tím, že algoritmy upřednostňují emoce před fakty. A témata týkající se našeho zdraví v nás emoce vzbuzují velmi snadno.
Jaký má obsah dopad na vaši péči? (Lékař > internet)
Pozor na samodiagnostiku: Pokud se diagnostikujete sami, můžete se snadno splést v příčině svých potíží. Riskujete pak, že sáhnete po řešení, které vám může i uškodit.
Internet nenahrazuje lékaře: Zdravotnický obsah na sociálních sítích by měl vaši stávající léčbu doplňovat, ale nikdy by vás neměl nabádat, abyste léčbu svévolně ukončili či odbornou lékařskou radu zcela nahradili tou internetovou. Dobré je, když příspěvky naopak odkazují na zdroje další podpory a doporučují konzultaci s vlastním ošetřujícím lékařem.
Závěrem
Kritický přístup k informacím na sítích je důležitým krokem k ochraně vašeho zdraví. Dávejte proto přednost ověřeným faktům a odborným znalostem před lákavými, ale prázdnými sliby. Nezapomínejte také, že žádné video ani příspěvek nemůže plnohodnotně nahradit osobní konzultaci s vaším lékařem.
📩 Líbí se Vám články na Vědou ke zdraví?
Odebírejte náš newsletter Kompas ke zdraví.
Jednou za měsíc Vám pošleme výběr nejčtenějších článků.
Zdroje:
Denniss, E., Lindberg, R., & McNaughton, S. A. (2022). Development of Principles for Health-Related Information on Social Media: Delphi Study. Journal of Medical Internet Research, 24(9), e37337.
Desai, A. N., Ruidera, D., Steinbrink, J. M., Granwehr, B., & Lee, D. H. (2022). Misinformation and disinformation: The potential disadvantages of social media in infectious disease and how to combat them. Clinical Infectious Diseases, 74(Supplement_3), e34–e39.
Hudon, A., Perry, K., Plate, A., Doucet, A., Ducharme, L., Djona, O., Aguirre, C. T., & Evoy, G. (2025). Navigating the maze of social media disinformation on psychiatric illness and charting paths to reliable information for mental health professionals : an observational Analysis. Journal of Medical Internet Research, 27, e64225.
Loeb, S., Langford, A. T., Bragg, M. A., Sherman, R., & Chan, J. M. (2024). Cancer misinformation on social media. CA a Cancer Journal for Clinicians, 74(5), 453–464.
Turuba, R., Zenone, M., Srivastava, R., Stea, J., Quintana, Y., Ow, N., Marchand, K., Kwan, A., Ong, A., Ding, X., Warren, C., Marcon, A. R., Henderson, J., Mathias, S., & Barbic, S. (2025). Do you have depression? A summative content analysis of mental health-related content on TikTok. Digital Health, 11.
Vosoughi, S., Roy, D., & Aral, S. (2018). The spread of true and false news online. Science, 359(6380), 1146–1151. https://doi.org/10.1126/science.aap9559
Wang, Y., Basellini, U., & Camarda, C. (2025). The infodemic–pandemic nexus: Cross-national analysis of online misinformation’s impact on population health. Social Science & Medicine, 390, 118881.
Komentáře