Zmrazení vajíček: pojistka plodnosti, nebo falešná naděje?
- Michaela Majerechová
- 6. 3.
- Minut čtení: 4
Aktualizováno: 9. 3.
V posledních letech se téma zmrazení vajíček přesunulo z lékařských konferencí do běžného života. Rozhodnutí podstoupit tento proces přitom zdaleka není jen otázkou kariéry, jak se často traduje. Jaká je ale reálná šance na otěhotnění a proč hraje čas tak zásadní roli?

Jak proces zmrazení vajíček pobíhá?
Celý lékařský postup zmrazování vajíček začíná hormonální stimulací. Po dobu jednoho až dvou týdnů si žena aplikuje injekce, které podporují dozrávání většího počtu vajíček. V přirozeném cyklu totiž standardně dozrává pouze jedno.
Jakmile jsou vajíčka připravená, následuje krátký zákrok v celkové anestezii, při kterém lékař pomocí tenké jehly vajíčka odebere. Následně jsou bleskově zmrazena na teplotu -196 °C, při které se jejich stárnutí prakticky zastaví.
Pokud se žena v budoucnu rozhodne vajíčka využít, dojde k jejich rozmrazení a oplodnění spermiemi v laboratorních podmínkách. Vzniklá embrya se několik dní vyvíjejí a zpravidla jedno nejvhodnější je následně přeneseno do dělohy.
Proč se o mrazení mluví čím dál častěji?
Hlavním důvodem, proč se toto téma v posledních letech dostává do popředí, je zvyšující se věk prvorodiček. S rostoucím věkem přirozeně klesá plodnost, což ženy vede k hledání možností, jak si šanci na mateřství uchovat do budoucna.
Nejčastějším důvodem, proč ženy zvažují odklad těhotenství, není často zmiňované budování kariéry. Ve skutečnosti je hlavním důvodem především absence vhodného partnera. Dalšími častými vlivy jsou nedostatečná finanční stabilita i snaha získat čas bez tlaku „biologických hodin“. Pro mnoho žen tento krok představuje psychickou úlevu.
📩 Líbí se Vám tento článek?
Odebírejte náš newsletter.
Jednou za měsíc Vám pošleme výběr nejčtenějších článků.
Věk jako neúprosný faktor
S přibývajícím věkem ženy klesá kvalita vajíček a zároveň narůstá riziko vzniku genetických chyb. Výsledkem je nižší šance, že se z vajíček vyvine zdravé embryo. Zatímco u žen do 37 let tvoří podíl zdravých embryí 20-30 %, po dosažení 38 let je to už pouhých 8-9 %. U žen po 43. roce je pak šance na vývoj zdravého embrya téměř nulová.
Ženy ve vyšším věku navíc hůře reagují na hormonální stimulaci a jejich vaječníky produkují menší množství vajíček. Pro získání dostatečného počtu vajíček tak žena musí odběr absolvovat vícekrát.
Kolik vajíček je potřeba?
Rovnice 1 vajíčko = 1 dítě tady rozhodně neplatí. V tabulce si můžete prohlédnout, kolik vajíček jsou schopny vyprodukovat vaječníky během hormonální stimulace v průběhu jednoho cyklu a kolik jich ideálně potřebují pro co nejvyšší pravděpodobnost úspěšného početí.
Věk ženy (roky) | Průměrný počet vajíček získaných v 1 cyklu | Ideální počet vajíček pro zmrazení |
Do 35 | 16 | 15-20 |
35-37 | 13 | Cca 20 |
38-40 | 9 | 25-30 |
41 a více | 5-9 | Až 61 (nereálné) |
Nižší kvalita po rozmrazení? Jen mýtus
Proces rozmrazení úspěšně přežívá 80-90 % vajíček, která si díky bleskovému zmrazení uchovávají stejnou kvalitu jako ta čerstvá. Jejich schopnost oplodnění i následného vývoje tak zůstává srovnatelná. Výhodou však je zastavení stárnutí vajíček, na rozdíl od těch, která stárnou současně se ženou.
Pro někoho plánování, pro jiné zdravotní nutnost
Tento proces nepředstavuje jen způsob, jak odložit rodičovství na později. Je klíčové pro ženy, u kterých by mohlo dojít k předčasné ztrátě plodnosti vlivem onemocnění, či jeho léčby. Zcela zásadní roli hraje u onkologických pacientek, u nichž hrozí, že léčba trvale poškodí vaječníky. V takových případech je odběr vhodný i u velmi mladých dívek kolem 13 let věku.
Jaká rizika přináší?
Zmrazení vajíček je považováno za bezpečný proces, ale i tak s sebou nese určitá rizika. Hormonální stimulace může vzácně vyvolat ovariální hyperstimulační syndrom či způsobit bolesti a otoky. Pro ženy však může být zásadní i psychologický dopad v případě, že získají falešný pocit jistoty a proces se nevydaří.
INFOBOX: CO JE TO OVARIÁLNÍ HYPERSTIMULAČNÍ SYNDROM?
Ovariální hyperstimulační syndrom vzniká jako reakce těla na nadbytek pohlavních hormonů u žen. Mezi jeho nejčastější příznaky patří bolestivost zvětšených vaječníků. V některých případech však může dojít ke zvýšení rizika tvorby krevních sraženin.
Naděje s nutností realismu
Zmrazení vajíček dává ženám unikátní možnost, jak převzít kontrolu nad svým biologickým časem. Ať už jde o vlastní rozhodnutí, nebo medicínskou nutnost, klíčem zůstává včasné rozhodnutí. Čím dříve žena vajíčka zamrazí, tím vyšší je naděje na úspěch. Neměli bychom ale zapomínat, že i když je zmrazení vajíček mocným nástrojem, není zárukou dítěte.
📩 Dočetli jste až sem?
Odebírejte náš newsletter Kompas ke zdraví.
Jednou za měsíc Vám pošleme výběr nejčtenějších článků.
Zdroje:
Cascante, S. D., Blakemore, J. K., DeVore, S., Hodes-Wertz, B., Fino, M. E., Berkeley, A. S., Parra, C. M., McCaffrey, C., & Grifo, J. A. (2022). Fifteen years of autologous oocyte thaw outcomes from a large university-based fertility center. Fertility and Sterility, 118(1), 158–166.
Hudson, N., Weis, C., Pavone, V., Herbrand, C., & Provoost, V. (2025). The emergence of egg intermediaries in the European fertility landscape: the creation of value in reproductive bioeconomies. Social Science & Medicine, 383, 118448.
Klein, J. U., Conway, N. B., Abittan, B., Marcinyshyn, S., Shafran, V., Hennessy, D., Lo, J., Kelk, D., Chemerinski, A., Greenberg, P., & Douglas, N. C. (2025). Freezing first: insights from 8 years of planned oocyte cryopreservation at an “egg freezing clinic.” Fertility and Sterility.
Latif, S., Davies, M., Vaughan, E., Mavrelos, D., Lavery, S., & Yasmin, E. (2025). Clinical and ethical perspectives of ovarian stimulation and oocyte cryopreservation in adolescents: 6 years experience from a tertiary centre. Human Reproduction Open, 2025(1), hoaf005.
Reich, J. A., Caplan, A., Quinn, G. P., & Blakemore, J. K. (2022). Counseling, risks, and ethical considerations of planned oocyte cryopreservation. Fertility and Sterility, 117(3), 481–484.
Sonmezer, M., Sacinti, K. G., & Oktay, K. H. (2025). Female fertility preservation: 25 years of progress, expanding indications and future prospects. Human Reproduction Update.
Walker, Z., Lanes, A., & Ginsburg, E. (2022). Oocyte cryopreservation review: outcomes of medical oocyte cryopreservation and planned oocyte cryopreservation. Reproductive Biology and Endocrinology, 20(1), 10.




Komentáře