Když přichází mrtvice: Proč někdy váháme vyhledat pomoc?
Při cévní mozkové příhodě rozhodují minuty. Přesto někteří lidé s vyhledáním pomoci váhají, zatímco jiní se snaží dostat do nemocnice vlastními silami, aniž by přivolali záchrannou službu. U příležitosti Světového dne cévní mozkové příhody (29. října) se podíváme na to, co ovlivňuje naše rozhodování při prvních příznacích mrtvice.
Když rozhodují minuty
Mrtvice se během života týká více lidí, než si možná myslíme. Podle statistických odhadů ji prodělá každý čtvrtý člověk starší 25 let. Její následky přitom mohou být závažné, někdy i smrtelné. Právě proto při ní platí známé pravidlo „čas je mozek“. Čím dříve je zahájena léčba, tím větší je šance na příznivý výsledek. Přesto někteří lidé přichází do nemocnice až po několika hodinách, někdy dokonce dnech od chvíle, kdy se objeví první příznaky. Proč tedy s vyhledáním pomoci někdy váháme, i když jde o minuty?
Co je to cévní mozková příhoda?
Cévní mozková příhoda, známá také jako mrtvice, je akutní stav, při kterém dochází k narušení zásobování části mozku krví, a tedy tím i kyslíkem a živinami. Nejčastěji vzniká ucpáním mozkové tepny, méně často jejím prasknutím a následným krvácením. V obou případech hrozí poškození mozkové tkáně.
"To přece nemůže být mrtvice"
Mrtvici si nejčastěji spojujeme s poklesem ústního koutku, slabostí končetiny nebo poruchou řeči. Její projevy však mohou být i méně typické, a proto obtížněji rozpoznatelné. Někteří lidé, kteří s vyhledáním pomoci otáleli, si své počáteční obtíže s mrtvicí vůbec nespojovali. Přisuzovali je například svalovému přetížení nebo alergické reakci.
Jaké méně známé příznaky mezi veřejností se mohou objevit v souvislosti s mrtvicí? To popisuje profesor neurologie Robert Mikulík.
“Mezi méně známé příznaky patří například náhlá závrať, ztráta rovnováhy, porucha koordinace nebo dvojité vidění. Tyto příznaky mohou pacienti zaměňovat za únavu, migrénu nebo problémy s krční páteří. Zvláště nebezpečné je podceňování obtíží, které po několika minutách samy odezní. Může totiž jít o tranzitorní ischemickou ataku, která představuje varovný signál před možnou cévní mozkovou příhodou. Důležité ale je, že potíže vznikají z plného zdraví."
"Mně se to stát nemůže"
Mŕtvice může potkat každého z nás. Ne vždy si ale tuto možnost připouštíme. Podle studie přibližně polovina respondentů nedokázala správně odhadnout své riziko cévní mozkové příhody, přičemž většina z nich jej podceňovala.
Někteří lidé si vznik mrtvice spojovali především se stresem nebo náročným životním obdobím. Pokud se tedy cítili dobře a žádnou výraznou zátěž neprožívali, nenapadlo je, že by jejich obtíže mohly signalizovat mrtvici.
Může cévní mozková příhoda postihnout i člověka, který se cítí zdravý a nemá žádné zjevné rizikové faktory? Dle profesora Mikulíka ano.
"Příčinou v těchto případech mohou být dosud neodhalené poruchy srdečního rytmu, vrozené srdeční abnormity, poruchy srážlivosti krve nebo traumatické poškození stěny krční tepny, takzvaná disekce. Zdravý životní styl riziko významně snižuje, ale nedokáže ho zcela vyloučit. Proto je důležité nepodceňovat varovné příznaky bez ohledu na věk nebo zdravotní stav."
"Do nemocnice se zvládnu dostat sám"
Další překážkou může být přesvědčení, že přivolání záchranné služby není nutné. Ve zmíněné studii byla právě představa, že se lidé do nemocnice dokážou dopravit vlastními silami, hlavním důvodem, proč záchrannou službu nevyužili. K tomuto rozhodnutí přispělo i to, že je příznaky výrazně neomezovaly v běžných činnostech.
Volání záchranné služby je však v situaci podezření na cévní mozkovou příhodu zcela zásadní. Proč tomu tak je blíže vysvětluje profesor Mikulík.
“Přivolání záchranné služby proto neznamená jen rychlý převoz do nemocnice. Záchranáři dokážou posoudit stav pacienta, zajistit transport do vhodného specializovaného centra a předem informovat nemocniční tým, aby mohl bez zbytečného prodlení zahájit diagnostiku a léčbu. Při vlastní dopravě hrozí nejen ztráta drahocenného času, ale také náhlé zhoršení zdravotního stavu bez dostupné odborné pomoci.”
Co si zapamatovat?
Stačí jediný příznak. Příznaky mrtvice se nemusí objevit současně. I jeden příznak je důvodem k okamžitému přivolání pomoci.
Záchranná služba není jen prostředkem dopravy. Zajišťuje odbornou péči již před příjezdem do nemocnice a převoz na vhodné specializované pracoviště.
Mrtvice může přijít nečekaně. Její vznik není podmíněn náročným životním obdobím.
Při podezření na cévní mozkovou příhodu okamžitě volejte 155.
📩 Dočetli jste až sem?
Odebírejte náš newsletter Kompas ke zdraví.
Jednou za měsíc Vám pošleme výběr nejzajímavějších článků.
Zdroje
Aycock, D. M., Clark, P. C., & Araya, S. (2017). Measurement and Outcomes of the Perceived risk of Stroke: a review. Western Journal of Nursing Research, 41(1), 134–154.
Fladt, J., Meier, N., Thilemann, S., Polymeris, A., Traenka, C., Seiffge, D. J., Sutter, R., Peters, N., Gensicke, H., Flückiger, B., de Hoogh, K., Künzli, N., Bringolf Isler, B., Bonati, L. H., Engelter, S. T., Lyrer, P. A., & De Marchis, G. M. (2019). Reasons for Prehospital Delay in Acute Ischemic Stroke. Journal of the American Heart Association, 8(20).
Gonzalez-Aquines, A., Cordero-Pérez, A. C., Cristobal-Niño, M., Pérez-Vázquez, G., & Góngora-Rivera, F. (2019). Contribution of Onset-to-Alarm Time to Prehospital Delay in Patients with Ischemic Stroke. Journal of Stroke and Cerebrovascular Diseases, 28(11), 104331.
Hrdinové FAST.
Novotná, A. (2025). Reakce pacientů na propuknutí příznaků cévní mozkové příhody: kvalitativní studie [Master’s thesis, Masaryk University].
Phipps, M. S., & Cronin, C. A. (2020). Management of acute ischemic stroke. BMJ, 368, l6983.
World Stroke Day 2026. (n.d.). World Stroke Organization.
Komentáře