Změna času: Jak jedna hodina hýbe naším zdravím
Na jaře jsme posunuli ručičky o hodinu dopředu a teď na podzim je zase vrátíme o hodinu zpět. Ačkoli se tato hodina může zdát zanedbatelná, pro tělo představuje velký zásah, který se promítá do kvality spánku, psychické pohody i rizika zdravotních komplikací.
Vnitřní hodiny a síla světla
Lidský organismus funguje v přibližně 24hodinovém cyklu (cirkadiálním rytmu), který ovlivňuje tělesnou teplotu, uvolňování hormonů, trávení i spánek. Hlavním signálem, podle kterého se tento systém řídí, je přirozené denní světlo. Zatímco ranní světlo dává mozku povel k aktivitě, večerní šero umožňuje připravit se na spánek.
Jarní posun a jeho rizika
Během jarního posunu přicházíme o hodinu spánku. Vstáváme do ranní tmy a světlo přetrvává dlouho do noci, což vede ke zkrácení spánku. Vzniklá únava tak často negativně ovlivňuje naše životy.
Na Novém Zélandu byl po jarní změně času zaznamenán nárůst pojistných nároků kvůli dopravním nehodám první den o 16 % a 12 % druhý den po změně.
Podzimní posun
Jedna hodina navíc nám naopak může prospět. Vědci v Anglii zaznamenali v prvním týdnu po posunu času pokles návštěv u lékaře kvůli poruchám spánku o 8 % a kvůli depresím o 4 %. V Itálii po návratu ke standardnímu času klesl počet pracovních úrazů o 13 %.
Nejvíce trpí noční sovy a dospívající
Ranní typy (skřivani) se s časovým posunem srovnají během několika dnů. Naopak večerní typy (sovy) si mohou zvykat až dva týdny.
Citliví mohou být i dospívající, jejichž denní rytmus je přirozeně posunutý do pozdějších hodin. Vědci proto doporučují první týden po jarní změně neplánovat školní testy hned na začátek vyučování.
Jak tělu pomoci zvládnout změny času?
Na jaře může pomoci procházka na denním světle zhruba hodinu po probuzení. Pomáhá také tlumenější večerní osvětlení.
Na podzim se pak doporučuje nošení slunečních brýlí v prvních 2 hodinách. Citlivější jedinci by měli začít posouvat čas, kdy uléhají či vstávají o 10 až 15 minut denně již několik dní před změnou času.
Co říkají odborníci?
Odborné spánkové společnosti dlouhodobě doporučují střídání času zcela opustit a trvale ponechat standardní (zimní) čas. Dokud však každoroční změna času platí, účinnou prevencí potíží zůstává dodržování zásad pro zdravý spánek (například pravidelnost, délka spánku i omezení kofeinu) a promyšlené vystavování se dennímu světlu.
📩 Líbí se Vám články na Vědou ke zdraví?
Odebírejte náš newsletter Kompas ke zdraví.
Jednou za měsíc Vám pošleme výběr nejzajímavějších článků.
Zdroje:
De Lange, M. A., Birnie, K., Richmond, R. C., Shapland, C. Y., Eastwood, S. V., Tilling, K., & Davies, N. M. (2025). Acute effects of daylight saving time clock changes on mental and physical health in England: population based retrospective cohort study. BMJ, 391, e085962.
Depalo, D. (2023). Should the Daylight Saving Time be abolished? Evidence from work accidents in Italy. Economic Modelling, 128, 106520.
Robb, D., & Barnes, T. (2017). Accident rates and the impact of daylight saving time transitions. Accident Analysis & Prevention, 111, 193–201.
Romigi, A., Franco, V., Scoditti, E., Milan, G., Ceriello, F., Centonze, D., & Garbarino, S. (2025). The effects of daylight saving time and clock time transitions on sleep and sleepiness: a systematic review. Sleep Medicine Reviews, 84, 102161.
Xu, M., Papatsimpa, C., Schlangen, L., & Linnartz, J. (2024). Improving adjustment to daylight saving time transitions with light. Scientific Reports, 14(1), 15001.
Komentáře